Svátek má: Ondřej

Komentáře

Je možné vládnout státu bez důvěry lidí?

Pravidelný průzkum veřejného mínění prováděný agenturou CVVM během září a listopadu t. r., ukazuje smutný obraz nedůvěry občanů vůči vrcholným ústavním institucím státu.

Prezident si sice trochu polepšil oproti předchozímu měření, které proběhlo během května a července, v němž se zjistilo, že mu důvěřuje jen 28% občanů, ale čerstvě zjištěných 33% důvěry pro prezidenta není také žádná sláva.

Před dvěma lety touto dobou se prezident těšil důvěře 46% občanů. Dlužno ale říci, že každý z českých prezidentů, kteří byli předchůdci M. Zemana, tedy V. Havel a V. Klaus, ke konci svého mandátu zažíval podobný tragický trend poklesu důvěry veřejnosti. Tedy nic nového pod sluncem.

Možná, že poslední prezidentovy kroky, jeho veta dvou podivných zákonů z dílny vlády, jsou tím faktorem, který posílil alespoň mírně důvěru veřejnosti v něj. M. Zeman v tom, v této diferenciaci od vlády, bude v posledních týdnech svého mandátu jistě pokračovat. Nyní se jedná také o jeho politický odkaz a na tom by M. Zeman měl mít zájem.

Dnešní komentář nesoudného O. Neffa v Lidových novinách o tom, že je činnost M. Zemana provázená nenávistí části veřejnosti je jen smutným důkazem poněkud vyšinutého uvažování tohoto autora.

Nyní k vládě. Ještě v září před dvěma lety se Babišova vláda vyhřívala na výsluní důvěry 43% občanů. Nebylo to sice tak skvělé představení jako v obdobích před covidem, ale pořád to ještě byl únosný výsledek činnosti Babišovy vlády. Poté se ovšem, po silné druhé vlně covidu v zimě 2020 a na jaře 2021 důvěra občanů v Babišovu vládu zřítila na červnových 28% důvěry. Hned následující měsíc ovšem důvěra v Babišův kabinet opět stoupla na 37%. Ale poté už následovala volební kampaň a důvěra v Babišův kabinet se v následujících měřeních pohybovala ve vyostřené politické situaci na 33%.



Fialova vláda sice zažila alespoň srovnatelná čísla v průzkumu, prováděném v březnu až květnu 2022 (35%), ale pak už následoval prudký pád k 28% důvěry, které vláda zaznamenává již ve dvou měřeních po sobě. Vládě tedy důvěřuje pouze o něco málo více než čtvrtina občanů.

S otázkou důvěry občanů ve vládu je spojena otázka na spokojenost či nespokojenost se současnou politickou situací v zemi. Spokojenost se nyní dostává na pouhých 13% z původní nevysoké spokojenosti 21%, zjištěné měřením v období březen – květen t. r.. Naopak nespokojeno je 62% občanů. I při minulém měření v období květen – červenec bylo nespokojeno 63% občanů.

To je suverénně nejvíce, kolik kdy bylo v posledním dvou a půl roce, jež můžeme považovat za krizové, zaznamenáno. Je otázka, jak dlouho se s takovou nízkou důvěrou veřejnosti dá vládnout. A zda si vláda Petra Fialy, která zvítězila ve volbách do sněmovny jen proto, že propadl zhruba 1 milion hlasů voličů, může svoji pozici dlouhodobě udržet. Vláda totiž i po svém vzniku byla sice legální, ale neměla za sebou většinu národa.

Zvítězila také díky triku a intrice, které uskutečnil předseda Ústavního soudu Rychetský, když donutil Parlament již v době vyhlášených voleb do sněmovny, ke změně volebního zákona. Ta změna byla prosazena tak, aby byla co nejvýhodnější pro strany vytvářející předvolební aliance. Tedy pro pravici...

Jiří Paroubek

Označili byste Rusko jako teroristický stát?

Ano
transparent.gif transparent.gif
18%
Ne
transparent.gif transparent.gif
65%
Nevím
transparent.gif transparent.gif
17%