Svátek má: Iveta|Slavoj

Komentáře

Jan Campbell

analytik, publicista

Ping-pong v době post-rouškové

Ping-pong, v češtině stolní tenis, hovorově pinec, čínsky 乒乓球, v českém přepisu -pching-pchang čchiou je bezkontaktní míčový sport hraný s pálkou. Vyvinul se ze společenské hry přivezené kolem roku 1880 z Číny do Británie.

Stolní tenis a ping-pong bývaly různé názvy pro stejný sport. V zásadě šlo o rozdíl pouze ve jméně.  Ping-pong byl hovorovější název, stolní tenis název profesionálnější. Na počátku 20. století došlo k registraci názvu ping-pong v USA a ve Velké Británii. Od roku 2011 se hraje mistrovství světa v ping-pongu, nejrychlejším a velice komplexním sportu, podle odlišných pravidel než stolní tenis. Kromě fyzických předpokladů a úderové techniky v ping-pongu záleží též výrazně na psychice, schopnosti soustředění a taktické vyspělosti hráče. Celosvětově patří k absolutně nejrozšířenějším sportům na závodní i na rekreační úrovni. Na ní lze pinec provozovat, podobně jako národní a lokální politiku i při nevelkých nárocích na fyzickou kondici.

Zlatá éra československého stolního tenisu začala v roce 1932. Tenkrát mužské družstvo v čele se Stanislavem Kolářem přivezlo zlatou medaili z mistrovství světa a jako první tak narušilo maďarskou hegemonii. Následovalo 20 úspěšných let, přerušených druhou světovou válkou, během kterých bylo Československo světovou ping-pongovou velmocí (spolu s Maďarskem, Anglií a USA). Československo postupně získalo 29 zlatých medailí z mistrovství světa. Přiznivci sportu vědí, kdo byl Bohumil Váňa, Marie Kettnerová nebo Ivan Andreadis. Poslední zlatá československá medaile z mistrovství světa z roku 1957 spadá ale do období, ve kterém světovou špičku ovládli Japonci, později Číňané. Čínská éra ping-pongu a stolního tenisu trvá dodnes. K ní se řadí čínská éra v době rouškové a post-rouškové.

Doba roušková

Dnes máme možnost srovnat si hlavní rozdíly mezi dvěma posledními epidemiemi, Ebola (2014) a Korona (2019). Dvě krize, dva viry a dva různé vývoje. Několik otázek a odpovědí dovoluje pohled do minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Otázka 1: Proč se Ebola nešířila tak rychle jako Korona? Odpověď: Ebola se šířila, zjednodušeně řečeno pozemní cestou. Korona se šíří vzduchem, letadlem, lodí, vlakem atd. Otázka 2: Jaký je zásadní rozdíl mezi Ebolou a Korona? Odpověď: Ebola je méně nakažlivá a více smrtelná než Korona. Ta ke dni práce na příspěvku je vysoce nakažlivá a méně smrtelná. Otázka 3: Proč byly následky Eboly tragické až traumatické a Korony (zatím) ne? Odpověď: Západní Afrika, kde se Ebola vyskytla, byla zcela nezkušená a proto nepřipravená na empidemii. ČLR měla tragické zkušenosti z nedávné minulosti, vyhodnotila je, vypracovala a realizovala funkční nouzový systém. Ten ji stál k dispozici, když se objevila Korona. Otázka 4: Jak se chovala WHO (SZO) a tzv. světové společenství v obou případech? Odpověď:  WHO vyhlásilo epidemii po 5 měsících od objevu Eboly a pomoc tzv. světového společenství vedly USA s prezidentem Obamou. V případě Korona, WHO vyhlásila pandemii po cca 2 1/2 měsících, USA virus podcenily a ČLR v boji s virusem nikdo nepomohl. D výjimkou RF, která již 7. ledna 2020 měla provedenou analýzu genu. Vnucuje se dvojitá otázka 5: Do jaké míry je WHO ovlivňována světovou a zahraniční politikou USA a jakou roli hraje trojice WHO, světová politika a USA v šíření a zpravodajství o viru? Odpověď na otázku se pokusí dát zamyšlení nad dobou post-roškovou.

Doba post-roušková

Lidově lze charakterizovat dobu post-rouškovou refrénem písničky – tanga: Nikdy se nevrátí pohádka mládí, ze všech pohádek, ta nejhezčí, nikdy se nevrátí, marné volání, jednou se s námi přec rozloučí. Proč osud dává tak málo lásky nám, proč všechno zůstane jen vzpomínkám? Pro hlubší pochopení co znamená doba post-roušková, co jí charakterizuje a co od ní můžeme očekávat, připomínám metaforicky hru ping-pong mezi politickými stranami, vládami a občany států, mezi státy EU, nepřátelskými státy – bloky a mezi civilizacemi.

V současné době rouškové se učíme poslouchat, jsme testováni na disciplinu, znalosti dostupných informací, hloubku neznalostí historie a práva, učíme se nosit módní doplněk, roušku s budoucností a potenciálem schopným urychlit vývoj programů určených rozpoznat člověka se zahaleným obličejem, očima, ale možná i celou hlavou, a mnohem více.

Ping-pong politických stran, různých hnutí a podobně mě nezajímá. Dnes vím, že v době post-rouškové všechny uvedené budou mít a hrát pouze vedlejší roli bavičů během hry na velké šachovnici. Ping-pong mezi vládámi a občany je pro mne zajímavější. Bezkontaktní, rychlá a komplexní hra vyžadující vysokou fyzickou a psychickou formu, schopnosti soustředění a taktickou vyspělost se může totiž skokově proměnit, nehedě na dobrý výsledek testu a zkoušky současných vůdců a lidu, v občanské nepokoje. Proto je dobré s nimi počítat, připravit se a pozorovat. Třeba jako divák se zaplacenou vstupenko u sledující z tribuny hru svých přeplacených idolů, z nichž většina má prádnou hlavu, hezké dívky a agenty kolem sebe. Mimo stadion neuškodí pozorovat například vyvoj myšlenky s blackout Slovenska, nebo plánu vlády s kompenzacemi podnikatelům, samoživitelům, zadluženým v exekuci a dalším v ČR a EU další staro-nové novinky v předdveří doby post-rouškové.

Česká armáda měla obklíčit dům seniorů a nezvládla to. Slovenská armáda je ještě menší. Bylo by dobré vědět, jakým způsobem teda by premiér uzavíral Bratislavu, zajišťoval zásobování, krotil veselé minority, a co by tomu řekla EK. Tam, předpokládám, se připravují na simultání hru v ping-pong mezi státy EU, spojencem ze zámoří a nepřítelem z Asie.

Ping-pong v době post-rouškové mezi státy EU, to jest mezi státy V4 bude zajímavý. Zajímavější bude hra mezi V4 a EU. Nejzajímavější však bude pro zájemce pouze o Evropu ping-pong mezi členskými státy EU a párem EU-EP. Nebude to ani dvojhra, trojhra či čtyřhra, ale něco zcela nového a nevyzkoušeného předem.

Ping-pong mezí nepřátelskými státy – bloky (EU-NATO – RF a ČLR) patří také do kategorie nového a nevyzkoušeného. Proč? Bude dlouhý a tvrdý, protože budou bojovat natvrdlí. Bomby, tanky, granáty a kulomety se totiž pravděpodobně budou používat až v závěrečné fázi biologických, kybernetických, robotových a rozumových bojů k pacifikaci přeživších vyděšených, nechápajících svou smůlu a nevěřících ve svoji roli slouhů. Část z nich nastoupí do role bez přípravy, část po rychlokursu s předmětem – Co vás čeká, co vás nemine, když…

Ping-pong mezi civilizacemi již probíhá. Ouvertura hry mezi civilizacemi bude končit přibližně ve stejné době, jako bude končit právně zpochybnitelná pandemie vyhlášená WHO. V ní hraje virus dávno napsanou a posledně v roce 2010 zveřejněnou a určenou roli. Co mám na mysli, tvrdím li, že nepropaguji konspirační teorie, propagandu ani anti-propagandu?

Odpovědi na otázku porozumí snadněji ten, kdo si přečetl dva poslední příspěvky: Těžko na cvičišti, lehko na bojišti (24.3.2020) a Výhled ze Smíchova (30.3.2020). A sleduje dvě věci: Diplomatický ping-pong mezi USA a ČLR týkající se původu (ne začátku epidemie) koronaviru, transparence a doby předávání dat o něm. A vnitropoliticko hosposářský ping-pong v ČLR týkající se podpory průmyslu a obyvatel.

Diplomatický ping-pong se hraje již delší dobu. Výrok viceprezidenta USA Mike Pence v době, kdy ČLR a RF pomáhají USA v jejich boji s koronavirem - Mohli jsme se lépe připravit, kdyby Čína byla zpočátku epidemie sdílnější a včerejší výrok republikánského senátora z Nebrasky Ben Sasse (1.4) - Tvrzení, že Spojené státy mají více obětí s nákazou novým koronavirem než Čína, je nepravdivé. Bez ohledu na jakékoliv utajované informace, Čína lhala, lže a bude lhát. Je to zřejmé a dělají to proto, aby uchránili komunistický režim, indikují v kontextu odpovědi mluvčí MZV ČLR Chua Čchun-jing - Někteří američtí úředníci by teď rádi svalovali vinu na ostatní. Nechceme zabřednout do hádek, ale takové prohlášení a morální pomluvy z jejich strany nás nutí se nad tím zamyslet a znovu vyjasnit pravdu, a poslední tiskové konference MZV ČLR ze 31.3.2020 indikují, že boj se přenese z diplomatické scény na několik jiných scén a v jiných prostředích. Jedním z nich může být soudní místnost v USA. O ní jsem se zmínil v příspěvku Výhled ze Smíchova (30.3.2020).

Vnitropoliticko - hosposářský ping-pong v ČLR hrají mnozí, o nichž se v ČR nepíše z důvodů nepříčetnosti způsobené širokou a hlubokou závislostí ČR, členských států EU a světa na dodávkách hotových produktů, informace a personálu z ČLR v době pandemie strachu z koronaviru. A také z důvodu neuvědomění si skutečnosti, že gigantickou transformaci průmyslu, politiky a společnosti ČLR umožnil degenerující, chamtivý a pišný Západ dobrovolně a sám přenosem všeho, co je spojeno s manuální a průmyslovou výrobou, nízkou cenou a možností velkoplošně prodat. ČLR nikam na Západ neposílala vojáky ani tanky, ale studenty a připravené obchodní mise poučené citáty a učením Lenina, jehož 150. výročí od narození se bude vzpomínat 10. dubna: 1) Dej mi jen jednu generaci mladých a proměním celý svět. 2) Kapitalisti sami nám prodají provaz, na kterém je my pověsíme. 3) Zvelič pravdu a máš hloupost.

Na dnech premier Li Keqiang oznámil rozhodnutí zvýšit kvóty na re-lending a re-discount pro malé a střední banky ve výši 1 trillion yuan (cca 141 miliard USD). Na druhé straně napsal viceprezident China Development Research Foundation, Yu Jiantuo článek v Caixin (救助困难人群:要现金不要消费券), že přímé transfery v hotovosti jsou efektivnější než konzumní voučery. Ty začaly vydávat některé lokální vlády s cílem zvýšení poptávky v těžce postižených sektorech, jakými jsou turismus, služby a samozřejmě rodiny. Jako třetího hráče zmiňuji akademického člena People’s Bank of China’s (monetary policy committee) Ma Jun. Ten řekl státem vlastněnému deníku Economic Daily, že bude težké udržet 4-5 procentní růst…protože ten bude z velké části záviset na vývoji pandemie v Evropě a USA. Na tomto místě se nabízí přechod k odborníky plánované a jasné popsané budoucnosti příštích let.



Scenarios for the future of technology and international development

Scénáře budoucnosti technologického a mezinárodního vývoje je název v květnu 2010 představené a financované Rockefeller Foundation and Global Business Network 54 stránkové studie. Pro případ, že nelze studii stáhnout z internetu, přikládám odkaz a jednu referenci:.

Obsah studie je minimálně části anglicky mluvící veřejnosti a všem bezpečnostním specialistům a analytikům známý. Nevím, jak je tomu se znalostí dokumentu v ČR, vlád, ministerstv a bezpečnostních složek od května 2010. Průběh konání krizového štábu ode dne zjištění koronaviru indikuje, že odpovědné osoby buď neposlouchali odborníky při hodnocení různých scénářů a cvičení, nebo že odborníci nevěděli o studii, nebo věděli, ale spoléhají se na zámořského velkého bratra ve zbroji. Nevím, zda četli pojednání Barbory Hunčovské (napsáné pro A2 č. 13/2013) Bratři ve zbroji - zvířata ve válkách a v armádních laboratořích.

Obsah studie si měli nastudovat všichni odpovědní podnikatelé a občané pracující s úvěry většími než je výše jejich úspor. Více ambiciozní, dobrodružní a jinak vše znající a mající vše v jedné ruce (od inovace, přes testování, patentování, výrobu, marketing a export) lokální matadoři měli být požádáni bankami nabídnout úvěrové garance, řekněme provokativně, ve výši 10 – 30 procent účetní hodnoty nabízených nemovitosti, zařízení apod. Úvěroví úředníci v chamtivých bankách, motivovaní výši úvěrů, obratem a Bůh ví, čím ještě se dopustili, podobně jako podnikatelé a ostatní nedbalosti, vedoucí k podnikatelské a sociální neodpovědnosti s rizikem, které v krizové sitauci – představitelné a očekávatelné po studiu zmíněného dokumentu – nemohou pozastavit, kontrolovat a tudíž řídit. Výsledkem může být bankrot a sociální pohroma pro mnohé zaměstnance a společnosti a vydírání vlády a ostatních institucí schopných cítit odpovědnost a odhodlaných pomoci v rámci zákona nebo i mimo.

O čem je řeč? V originálu je ozančen cíl studie následovně: creating a world of tighter top-down government control and more authoritarian leadership, with limited innovation and growing citizen pushback…A world in which highly coordinated and successful strategies emerge for addressing both urgent and entrenched worldwide issues… An economically unstable and shock-prone world in which governments weaken, criminals thrive, and dangerous innovations emerge… An economically depressed world in which individuals and communities develop localized, makeshift solutions to a growing set of problems.

Ve scénáři zvaném Lock Step, který je jedním ze 4 etap vývoje, se píše: In 2012, the pandemic that the world had been anticipating for years finally hit. Unlike 2009’s H1N1, this new influenza strain - originating from wild geese - was extremely virulent and deadly. Even the most pandemic-prepared nations were quickly overwhelmed when the virus streaked around the world, infecting nearly 20 percent of the global population and killing 8 million in just seven months, the majority of them healthy young adults. The pandemic also had a deadly effect on economies: international mobility of both people and goods screeched to a halt, debilitating industries like tourism and breaking global supply chains. Even locally, normally bustling shops and office buildings sat empty for months, devoid of both employees and customers…But even in developed countries, containment was a challenge. The United States’ initial policy of “strongly discouraging” citizens from flying proved deadly in its leniency, accelerating the spread of the virus not just within the U.S. but across borders. However, a few countries did fare better, China in particular. The Chinese government’s quick imposition and enforcement of mandatory quarantine for all citizens, as well as its instant and near-hermetic sealing off of all borders, saved millions of lives, stopping the spread of the virus far earlier than in other countries and enabling a swifter post-pandemic recovery.

Prosím akceptovat, že nebudu překládat dokument, ani výtažky z něho, protože čas se nedá vyrobit. Čas mohu jenom ztratit, darovat (ctěným, které mám rád nebo miluji) nebo prodat. Mne ale nikdo dávno neplatí. Přesto daruji veřejnosti dost času psaním příspěvků tohoto typu.

Rozhodl jsem se k napsání příspěvku v době nejistoty, zášti, msti a boje s neviditelnými nepřiteli a zbabělci, abych odpověděl čtenářům na tři zaslané otázky z mnoha: 1) Způsobí pandemie konec globalizace nebo urychlý proces vedoucí k jejímu konci? 2) Jaký osud čeká EU, rozpadne se, a co bude s ČR po pandemii? 3) Co dělat v pandemii a po ní?

Odpověď na první otázku je krátká: Ne. Globalizace s pomocí pandemií (plurál, protože koronovirus není posledním) a dalšími instrumenty, o nichž nebude v příspěvku řeči, se pouze transformuje. O intenzitě procesu transformace samozřejmě nic nevím, mohu si však ji představit, protože dokument, jeho autory a finančníky nelze brát na lehkou váhu. Odpověď na druhou otázku je podobná: EU se v představitelné době nerozpadne, bude se ale také transformovat, protože je prostředkem v transformačním procesu globalizace, nachází se v hluboké krizi zkorumpovaných elit, veřejného dluhu a je plně závislá na USA. ČR se nachází v podobné situaci. Po okřetí ze stávajících omezení se EU elity vrátí do směru, popsaném v dokumentu a refrénu písničky-Nikdy s e nevrátí pohádka mládí… Odpověď na třetí otázku představuje téměř stolet stará instrukce z Ruska a SSSR.

Se zaťatou pěstí – bez podání ruky – vítejte přítele a loučte se s ním.

V době španělské chřipky (1918-1920) nebylo oslabené Rusko připraveno na epidemii. Údajům o mrtvých nelze věřit. Nejsou dokumentované, příčin smrti po revoluci bylo kromě epidemie více než dost. Fatalistický přístup Rusů k smrti, především po revoluci a zničenou zdravotní strukturu po ní nelze ignorovat. Za připomenutí proto stojí epidemie z let 1926 -1927. Tehdy byl SSSR již připraven. Protože však neexistovaly metody a prostředky léčení, strategie zdravotnictví byla založena na prevenci, informování obyvatel a míře sanitárně – epidemiologické ochrany obyvatel odpovídající budování nového státu v izolaci. Informační materiál, například Co by měl každý vědět o chřipce byl vytisknut ve statisícových nákladech. Pro težce nemocné bylo jenom v Moskvě té doby zřízeno jeden tisíc doplňkových lůžek ve stávajících nemocnicích. K trojici - Nelíbat se, nespat vedle sebe a neplivat, která vešla do krve a paroduje název této části příspěvku, platila dvě desatera. Prakticky dnešní instrukce – Jak se předává, Jak se ochránit, Co dělat s onemocněným - lze srovnat s překladem těch starých sovětských. Jsou veřejně dostupné, nebudu se proto o nich podrobně zmiňovat. Ohromné množství písní, her, v nichž viry a člověk mají hlavní role a řada krátkých filmů na podobná témata, doprovázely boj s epidemií, následné zpracování následků, výchovu mládeže a modernizaci systému, který se stal jedním z nejvyspělejších na světě, než ho perestrojka zničila. Současná virová epidemie v RF urychluje jeho náročnou obrodu.

Závěrečná poznámka k dokumentu

Existují dvě kritické nepředvídanosti a nejistoty, které mohou realizaci vypracovaných scénářů zpozdit, tak jako se stalo po volbách prezidentů Putina a Trumpa. Žádná žádná z minulých epidemií, ani ta současná a budoucí nemají přímý vztah ke kritickým nepředvídanostem a nejistotám: 1) Osud globalizace v kontextu hospodářské a politické integrace. 2) Schopnost a neschopnost subjektů globalizace k adaptaci. Tu autoři dokumentu definují jako adaptivní potenciál. Jinými slovy: Podporovatelé nebo nepřátelé globalizace.

Co se týče bodu 1) globalizace se transformuje pomocí existujících efektivních nadnárodních politických struktur, protekcionismem a atomizací. Co se týče bodu 2) na mysli je vysoká nebo nízká úroveň adaptace. Co je důležité, je, že kritériem obou se rozumí připravenost a rozhodnost transformovat struktury systému v míře odpovídající změně kontextu. Na tomto místě se vzdávám vysvětlení pojmů změna a kontext. Nabízí se na základě propagandy a praxi neoliberalismu modernizace ala Max Weber (1864 – 1920) a David Émile Durkheim (1858 – 1917), spoluzakladatelů moderní sociologie, ne však v jejich zamýšleném pojetí, ale globalisty modifikované formě. S donucovacím rázem k jedinci, integrací formou sdílené víry a v neposlední řadě koncepcí ideálního typu. To jest umělým intelektuálním konstruktem, který nemá existující oporu v realitě, který je jaksi utopický a je spojen s pojmem kapitalistická ekonomika.

Doplním-li uvedené teoriemi Zbigniew Kazimierz Brzezińského (1928 – 2017), jemu podobných a blízkých Rockefellerům & Co, případná realizace čtyř scénářů - 1) totální blokování (Lock Step), 2) inteligentni (smart) společnost (Clever Together), 3) digitální chaos (Hack Attack) a 4) lokalizace technologií (Smart Scramble) představují jednu z možných realit doby post-rouškové. S touto realitou, ve které české bankovnictví v cizích rukou nebude hrát korigující a pozitivní roli, by měly struktury státu, politické strany a hnutí a samozřejmě průmysl a občané počítat. Proč?

Podstata moderního globálního plánování je totiž spojená s pokrycteckou filantropií oligarchických fondů (Gates počínaje a Zuckerbergem konče a podobnými), s obviněním národního a státního egoismu, neodpovědnosti a neschopnosti státu vládnout a řídit krize, s technologiemi barevných revolucí, hrozbami světových krizí a pandemií a v nepsolední řadě s virtuálním spojením sociální sféry, ekonomie a ekologie. To vše na účet bezpečnosti, suverenity a duchovně – ideologické nezávislosti národních států. Ty budou tranzitní plochou a zásobovacími centry skutečné a pro ně již dnes neviditelné elity. To vše může být dosáhnuto bez války známé z knížek o historii. Ty mladá generace nečte v počtu potřebném pro vytvoření kritické masy, nutné pro jakoukoli společenskou změnu. Nečte ani to, co je napsáno autory ze zámří ve zmíněném 54 stránkovém dokumentu.  

Nový strategický dialog se proto může reálně odehrávat mezi klíčovými partnery na státní, privátní a filantropické úrovni bez účasti vlád sloužících velké věci, kterou si neumějí ani představit. Dobu post-rouškovou s ohledem na scénáře a vývoj popsaný v dokumentu proto mohou charakterizovat totální kontrola nad občany, jejich činností a chováním a příprava dalších měr a instrumentů nutných pro zvládnutí realizace scénáře 3) digitální chaos (Hack Attack), jinými slovy Brzezińského transeurasijský bezpečnostní systém a 4) lokalizace technologií (Smart Scramble). Přitom je potřeba si uvědomit, že v dokumentu indikovaná paralelnost scénářů 1 a 2 mlží. To dokazují plány na 2015 a 2017, jejichž realizaci narušily volby prezidenta Putina a Trumpa, odstoupení od Pařížské (Obamovy), Katowické (2018) a Madridské dohody (2019). Krok zpět s pomocí pandemie neznamená neúspěch projektu. Jeho strategický cíl zůstává, pouze taktika se mění. To dokazuje urputný vnitropolitický boj v USA. Ping-pongová trojhra USA - ČLR - RF bude mít v době post-rouškové pokračování a lidské oběti. Proto bude napínavá a vyprodukuje mnoho lidského odpadu. Co s ním a s odpovědmi na otázky: Bude v USA revoluce? Jak se zachová RF, budou li její nabídky k míru odmítnuty? Nevím. Vím ale z následujícího rouškového desatera, že doba post roušková bude érou ČLR, i když nelze vyloučit, že krátká doba pandemie může dovolit přežít části staré a nové buržoasie, rádo-by finančním oligarchům a uměle stvořeným idolům opět slavit bez ostychu v Londýně, New Yorku, Kurševelu a dalších jejich oblíbených lokalitách.

1) ČLR se efektivně připravila na válku nového druhu, prověřila nízkou efektivitu Západu ve srovnání s ČLR. 2) ČLR provedla rychlé a efektivní počítání obyvatel, včetně legálně a nelegálně žijících v ČLR. 3) ČLR zpřísnila digitální kontrolu sociálních sítí, všech ostatních druhů komunikace a vztahů s možností identifikovat kohokoliv během vteřin. 4) ČLR se zbavila pomocí tvrdých měr, discipliny a pandemie nepohodlných cizinců. Zůstavší má plně pod kontrolou. 5) ČLR zmenšila na kontrolovatelné minimum možnost blokace země, provedla po celé zemi rychlokurs v hygieně a uzákonila zákaz používání divoké zvěře apod. v přípravě jídel. 6) ČLR si vyzkoušela, jak veliká je závislost jí nepřátelského Západu, jakými prostředky je možno omezit jeho agresivitu a které výrobní a technologické řetězce mohou vyvolat světovou hospodářskou krizi nebo válku. 7) Bezpečnostní orgány ČLR obdržely neocenitelnou pomoc potřebnou pro zdokonalení automatických systémů kontroly a identifikace obyvatel s rouškami i bez nich s pomocí dronů, automatické identifikace neregulárností a zaprogramovaných anomálií. 8) ČLR prověřila systém zabezpečení masového zásobování obyvatel potravinami a jídlem. 9) ČLR prověřila nouzový systém elektronické izolace během nepokojů, subverze a provokací. 10) Zatím co EU a USA diskutují a hledají řešení hospodářských a sociálních následků pandemie, ČLR kupuje levná aktiva, pomáhá slabším státům, spoluhraje na trhu ropy a buduje základ nových aliancí. Souhlasu netřeba.

Jan Campbell