Svátek má: Patrik

Komentáře

Jan Campbell

analytik, publicista

Venezuela, Si Ťin-pching, Putin a Puškin

Nemohu mít nic proti tomu, že se někdo prohlásí prezidentem a po té se musí skrývat na cizím velvyslanectví, vstoupí do lóže Benjamina Franklina No.13 v utajení, aby se mohl zmocnit části rezerv státu, který ho platí...

...a současně veřejně a dopisem (v době práce nad příspěvkem, ještě s nepotvrzeným doručením v Moskvě a Pekingu) nabízí výhody RF a ČLR, když s ním budou spolupracovat na změně režimu. Tak může jednat jenom mladý, nezkušený a na předčasnou smrt nepřipravený absolvent elitní privátní univerzity, rádo-by prezident, plným jménem Juan Gerardo Guaidó Marquez.

Rádo-by prezident je občanem státu Jižní Ameriky, kde historicky o přízni rozhoduje ideologie nebo investice. Tato dvojice v historickém kontextu s ohledem na současný vývoj ve světě, včetně obchodní války USA – ČLR, ukončení smlouvy INF, vnitřní problémy NATO a USA dává malé šance pro přímou americkou intervenci. Současně ale představuje velké nebezpečí pro vznik partyzánské a občanské války s následky i pro dalekou EU. Jeden z nejslabších členů EU, Portugalsko, by tam rád vyslal svá vojska. Světe, div se!

Divit se nebude ten, kdo si přečetl příspěvek z 21. 2. 2019, nazvaný Ruští liberálové v nouzi. V předposledním odstavci jsem napsal: Boj proti korupci…bude proto podle mého názoru vedle boje proti terorismu druhým hlavním tématem příští prezidentské kampaně v USA... Nekompromisní boj s korupcí spojen s existencí a použitím kompromitujících materiálů na každého člověka u moci, nebo s ambicemi se dostat k moci, mohou vytvořit výtečně působící prostředek pro změnu, nebo udržení režimu. Co má citace spojeného s Venezuelou?

Za prvé je to lekce ve využívání korupčních systémů Spojenými státy. Ať se nám to líbí nebo ne, EP představuje jeden z mnoha. Proto se v EP hlasovalo rychle a jednoznačně o podpoře rádo-by prezidenta. Možná, že někdo poslancům EP napověděl, že situace ve Venezuele představuje klasickou revoluční situaci, jejíž řešení přenechají USA vlastním rukám Venezuelců. EK je na tom podobně. Zatím ale nekoná jednohlasně. Proč? Dávat v revoluční situaci 8 dní na vyhlášení voleb představiteli EU států (UK, F, D), kteří vědí, že již nikdy nebudou impérii a v naději, že se za tu dobu podaří uplatit generalitu, je přinejmenším nezodpovědné.

Využití korupce a kompromitujících materiálů Spojenými státy bude hrát stále větší roli během všech voleb: EP, EU, Ukrajině a jinde ve světě. Prezident Zeman měl a má štěstí. Nemusí jít do voleb. Mnozí z jeho okolí, podporovatelé a rádci, včetně minulých měli hodně štěstí. Dnes již méně, zítra žádné. Je to jako s důvěrou: během života ji jenom ztrácíme, doplnit nebo zvětšit ji koupí za peníze, nemůžeme.

Za druhé je to lekce v myšlení USA ve vztahu k ČLR a RF. V předdveří uzavření smlouvy o rádo-by vítězství USA v prvním kole obchodní války s ČLR je možné vidět dlouhodobou strategii USA a její možné chyby. Jaké? Obchodní válka mezi USA a ČLR je přípravou na jinou válku: válku ideologickou. Výhra v prvním kole neznamená výhru celé války, a již vůbec ne války ideologií, nemluvě o velké válce vojenské. Ideologické požadavky USA vůči ČLR budou však mnohem komplexnější, než požadavky obchodní. Ty jsou pouze clonou k překrytí strategického cíle USA. Tím je znemožnění splnění cílů Made in China 2025 s pomocí rozrušení hospodářského modelu, znemožnění (které vylučuji), respektive zpomalení technologické modernizace ČLR, a tím oslabení pozice prezidenta Si Ťin-pchinga. Kromě toho očekávám oficiální prohlášení USA, že ČLR je stát bez tržního hospodářství. Pro ČLR tak budou obchodní požadavky USA splnitelné nebo podmíněně splnitelné, ideologické však nesplnitelné. Především co se týče prezidenta Si Ťin-pchinga. Proto je na co se těšit i v české kotlině vševědoucích, ale z historie málo poučených.

Před tím je dobré si uvědomit, že prezident Trump nazval cíl Made in China 2025 „urážlivou strategií.“ Nevím, co vše zahrnuje prezident Trump do „urážlivé strategie“ a co vše obsahuje jeho strategie ve vztahu s ČLR. Vím však, že akceptování nedodržených slibů daných během setkání prezidentů na Floridě, v ČLR, protokolární chyby USA, a současné ústupky ČLR budu vždy hodnotit minimálně jako strategické zdržování, a nikdy nebudu jásat. Proč?  

ČLR totiž ovládá nejenom šachy, ale i wej-čchi. Cílem této hry, jejíž vznik se datuje do 2. tisíciletí před naším letopočtem na území dnešní Číny, je mít na konci hry větší skóre, které je tvořeno zajatými kameny a obklíčenými průsečíky. Wej-čchi, v Evropě více známé jako go, patřilo mezi čtyři základní lidské dovednosti spolu s poezií, malířstvím a hudbou. Podle učení taoistů je hra prostředkem k poznání sama sebe. Možná by stálo za to, nechat matematiku povinným předmětem a přidat k ní výuku wej-čchi. Pak by zcela určitě stačily vyučovací kapacity škol a univerzit na dlouhá léta, a budoucnost české kotliny by mohla být světlejší.



ČLR, podobně jako RF, poznává v obchodní válce s USA sama sebe a své partnery. Současně zohledňuje přinejmenším tři skutečnosti: 1) Bude – li režim ve Venezuele svržen, ČLR i RF udělají z toho vývody, které se přímo a rychle promítnou do vztahu s USA a EU a dále. 2) Možnosti jednání ČLR na principu tzv. stoletého maratónu vítězstvím USA v prvním kole obchodní války se nezmenšují, naopak zvětšují. Prezident Putin nemá tuto možnost. Bude proto muset brzo rozhodnout o národní ideologii. Paradoxně působí, že privatizátoři a jejich (američtí) poradci z 90 let minulého století ho prakticky nutí znárodňovat. 3) Sjednocení ČLR a Tchaj-wanu s pomocí raket, tzv. krymského a podobných scénářů, představuje jeden z trumfů ČLR, na který USA nemají dnes odpověď. Podobné bude možné tvrdit, až USA instalují první malé atomové bomby v EU po ukončení INF, RF začne konat a NATO se třást.

Za třetí, je to důležitá lekce pro diplomacii. Lekce nabízí řadu otázek, z nichž vybírám tři: 1) Počítá strategie USA se všemi možnostmi vyplývajícími ze skutečností, jaké představují ČLR (hospodářsky silná, vojensky na vzestupu), RF (hospodářsky slabá, vojensky silná), sjednocení ČLR a Tchaj-wan (více reálné, než nereálné), sjednocení Severní a Jižní Koreje a vyzbrojující se Japonsko, vše v kontextu představitelných dohod, které se ve starší literatuře označovaly Ententa? Tak bylo označováno spojenectví Francie, Ruska a Velké Británie. Vznikalo v letech 1893 až 1907 jako protiváha k expanzivním tendencím Trojspolku (Německo, Rakousko-Uhersko a Itálie). Oba tábory se pak střetly v 1. světové válce.

2) Dostala ČLR z rozvoje (zatím pouze obchodního) strategického vztahu s RF opravdový strach z USA, nebo ne? Nepodepsání dohody o platbách v národních měnách (s cílem de-dolarizace) a několik dalších odložených projektů, o kterých jsem psal již dříve, indikují, že ano. Jestliže ano, bude to mít následky a posílí to prezidenta Putina. I proto neočekávám koordinaci akcí RF a ČLR ve Venezuele, kromě společných námořních cvičení. 3) Do jaké míry se může RF spoléhat, jestli si může dovolit spoléhat se na ČLR? Odpověď na tuto otázku může být tématem disertační práce. Pro začátek doporučuji dva zdroje a jednu otázku:

1) Článek Dimitri K. Simese (1947, GŘ - The National Interest) v WSJ, z 29.1.2019, 2) Aide Memoire, osobně psané v červenci 1918 prezidentem USA W. Wilsonem, týkající se vojenské akce USA v Rusku vedené generálem W. Graves. 3) Otázka: může RF ovlivnit, ideálně zabezpečit, budování vyrovnaného vztahu s USA a ČLR? Jestliže ano, jakým způsobem, když ČLR je pro USA hlavním strategickým nepřítelem, ví, že čas pracuje pro ni, o to více, podaří li se jí oddálit konfrontaci s USA, a RF s ohledem na historii se musí spoléhat jenom sama na sebe, chce li existovat jako suverénní stát a unikátní civilizace?

Tím indikuji, že optimálním řešením (pro všechny a nejenom pro RF) nemůže být vítězství jedné strany, i když strategický cíl USA je jasný, k jeho dosažení proces rozhodování není chaotický, jak se může mnohým, a na první pohled zdát a civilizační rozdíly budou nadále existovat. Minulé a současné konflikty (Nikaragua, Kuba, Ukrajina a dnes i Venezuela), včetně odstoupení od smlouvy INF se netýkaly a netýkají uvedených států ani samotné smlouvy INF. Jedná se o princip, dovolující osvobodit se od jakýchkoliv mezinárodních závazků, omezujících USA jednat podle principu America First. S prezidentem (Trumpem), nebo bez prezidenta. Konflikty, války a výpovědi smluv dovolují zkvalitnit možnosti ochrany amerických zájmů ve světě, bez omezení. Toho si je vědom prezident Putin. Proto dnes zakázal MO a MZV jakoukoli snahu RF věci INF s USA a pozastavil účast RF v INF.

Přidám-li k uvedenému, že šance na znovuzvolení prezidenta Trumpa, jako představitele národního kapitálu, se snižují v boji s globálním, tj. nadnárodním kapitálem, jeví se mi, že jakékoliv ústupky RF vůči USA nedávají smysl, že ústupky ČLR vůči USA mají mít dočasný charakter, a ústupky EU vůči USA zvyšují, s pravděpodobností hraničící s jistotou, nebezpečí pro Evropu a její další rozvoj. To umožní realizace strategie hvězdných válek-2, odlišující se od Reaganové, s pomocí evropských financí, prodeje vojenské techniky a mýtů, včetně toho o spojenectví, globální kultuře, zrodu evropské armády bez silného vůdce atd. Maďarsko a další, buďte pozorní. To i proto, co očekávám v případě Venezuely.

V příští fázi vývoje ve Venezuele očekávám, že prezident Trump neurazí opět prezidenta Si Ťin – pchinga před setkáním s ním a podpisem obchodní smlouvy. To neplatí pro prezidenta Putina. Tlak na něho bude vzrůstat, mimo jiné akumulací občanské nespokojenosti s vládou. Očekávám, že dojde k řešení podle jednoho z dialogů romantické historické novely Alexandra Puškina, Kapitánská dcerka, vydané v roce 1836. V pugačevci obsazeném Orenburgu zasedala vojenská rada, a velitel se ptal: Teď pánové, musíme rozhodnout co dělat proti vzbouřencům: působit útočně, nebo obranně? Jeden člen vojenské rady nabídl veliteli: Myslím si, Vaše Veličenstvo, že bychom neměli působit útočně, ani obranně – ale hýbat se pomocí úplatků. (autorův volný překlad vzpomínky). Podobně tomu bude i na Ukrajině a jinde. Nebude li uplácení stačit, doplní ho kompromitující materiál a nátlak, ve Venezuele koaliční vojska OAS pod vedením USA, mořská blokáda humanitární pomoci, atd.

Mezitím, po ukončení oslav nového roku v ČLR -新年快乐,万事如意!navštíví US Trade Representative Robert Lighthizer ČLR, pokročí přípravy předpokládaného setkání prezidentů Si Ťin-pchinga a Trumpa v rámci jeho cesty na jednání s vůdcem KLDR, Kim Čong-unem a zoficiální se výroba malých (5t) atomových bomb USA. To proto, aby v představitelné budoucnosti se mohla mladá generace vrátit do reality, viděla území v průměru 700 – 1000 metrů po a-bombě a uvědomila si, komu patří právo na demokracii. Souhlasu netřeba.
    
Jan Campbell