V posledních týdnech navíc překvapivě nasadil jestřábí tón i šéf ECB Mario Draghi, uvedl Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.

V důsledku toho se během posledních čtrnácti dnů dostal pod masivní tlak německý bund a více než zdvojnásobil svůj výnos (na deseti letech). Co se vlastně děje a může to mít nějaký dopad i na ČNB?

Atmosféru pravděpodobně změnila schůzka centrálních bankéřů na výročním zasedání Banky pro mezinárodní platby (BIS) ve švýcarské Basileji. Do tohoto setkání platilo, že jak Bank of Canada tak ECB mluvily výhradně o pokračování měnové expanze. Nová výroční zpráva BIS však vyslala varování, že by “dobrých časů” mělo být využito k normalizaci měnové politiky. Nebylo to pravda úplně první varovné zvolání, zdá se, že tentokrát však udělalo na centrální bankéře skutečně dojem a po návratu z Basileje řada z nich začala alespoň verbálně “přitvrzovat”.

BIS ve své výroční zprávě identifikovala čtyři rizika, která mohou narušit pokračující globální růst. Vedle nárůstu protekcionismu, problému příliš vysokého zadlužení a dosažení vrcholu dalšího finančního cyklu se jedná především o riziko rychlého růstu sazeb v případě, že by s jeho růstem centrální banky zaspaly a musely jít později se sazbami agresivně vzhůru. Navíc BIS správně nevnímá rizika jako oddělená nýbrž jako spojené nádoby. Pokud budou muset v budoucnu centrální banky nepřiměřeně agresivně zvyšovat úrokové sazby, zvýší to riziko otočení finančního cyklu (nové finanční krize), vyostří problémy s nadměrným dluhem a podpoří protekcionistické snahy.

Jednoduchý závěr tedy zní - neodkládat rozumné a postupné utahování měnové politiky a začít s ním v dobrých časech. Uvidíme, jak se v tomto světle vyvine dál komunikace šéfa ECB Maria Draghiho na zasedání příští týden - přes výrazné zisky eura si pravděpodobně udrží lehce jestřábí tón. A v takovém prostředí může být nakonec i ČNB v pokušení vyzkoušet si v srpnu první růst úrokových sazeb, a to nehledě na to, že včerejší inflace přinesla českým centrálním bankéřům lehké zklamání, uzavřel Jan Bureš.