Svátek má: Hana

Regiony

Velikost textu:

Literatura německého jazyka v Brně 1848–1945

Literatura německého jazyka v Brně 1848–1945

Výstava v Památníku písemnictví na Moravě si klade za cíl přiblížit mnohotvárnost literární produkce autorů německého jazyka, kteří byli až do druhé světové války svým původem, působením nebo literárním dílem spjati s městem Brnem.

Z plakátu k akci
14. května 2018 - 11:00

"Činíme tak záměrně v roce výročí vzniku samostatného československého státu, právě rok 1918 totiž znamenal pro mnohé z těchto autorů, jež se identifikovali ponejvíce s rakouskou monarchií, doslova životní trauma. Připomínka vzniku Československa by však bez zřetele k německému obyvatelstvu nebyla úplná. Výstava je proto chápána jako pokus přispět k proměně vnímání tuzemských německých autorů a ke hledání jejich místa ve společných dějinách," píše se vanotaci k výstavě Proudy..

Ačkoli zvolené autory německého Brna spojuje jazyk, místo i doba, nelze je jednoduše převádět na nějakého společného jmenovatele. Najdeme mezi nimi modernisty, kteří pronikli do kánonu světové literatury (Roberta Musila a Ernsta Weisse), přesvědčené nacionalisty, kteří později vstoupili do služeb nacistického režimu (Karla Hanse Strobla či Ilse Ringler-Kellnerovou), konzervativní Rakušany, kteří po r. 1918 raději volili odchod do Vídně (Richarda von Schaukala), ryze domácí autory, jejichž němectví bylo spjato spíše se zemským patriotismem (Paula Strzemchu, Ottokara Stoklasku, Emila Soffé) nebo původně nacionálně orientované autory, u nichž po vzniku republiky převážilo kosmopolitní přesvědčení (Karl Wilhelm Fritsch), či kteří se tváří v tvář postupujícímu nacismu rozhodně postavili za ideu demokratického Československa (Wilhelm Szegeda).

Stranou nezůstanou ani výrazní solitéři, jako byl slavný divadelník a kabaretiér Fritz Grünbaum. Zvláštní skupinu pak tvoří němečtí literáti a novináři, kteří ve 30. letech hledali v Brně útočiště před nacismem. Právě tuto vnitřní diferencovanost brněnských Němců, jež jsou z českého pohledu tradičně vnímáni jako jednotný, Čechům nepřátelský monolit, podtrhuje název výstavy – Proudy. Celková koncepce pak vychází ze vztahu těchto autorů k Brnu, z nichž někteří byli se „svým“ městem plně identifikováni, řada jiných však cítila osudovou přitažlivost velkých metropolí Vídně, Berlína, Paříže a dalších.


Vedle jednotlivých osobností bude výstava tematizovat rovněž podoby brněnského literárního života: německé noviny, časopisy, kulturní spolky, tiskařské a nakladatelské domy, vývoj německého brněnského divadla a českoněmeckou interakci na literárním poli.

Na přípravě výstavy v nemalé míře spolupracovali pracovníci z ústavů germanistiky na brněnské a olomoucké filozofické fakultě, kteří se tímto tématem dlouhodobě odborně zabývají a bez jejichž aktivního přispění by realizace výstavy byla stěží možná.

Na vernisáži 15.května od 18 hodin zazní hudební skladby zkomponované německými skladateli spjatými s meziválečnou Moravou (Viktor Merz, Gideon Klein) či Vídní (Alexander Zemlinsky, Hanns Eisler). Skladby přednese brněnský vokální soubor Ensemble Frizzante.

Jihomoravskenovinky.cz informovala o výstavě Mgr. Miroslava Šudomová, literární historička - kurátorka, Muzeum Brněnska

(jv,jihomoravskenovinky.cz,foto:ppm)