Svátek má: Albína

Regiony

Velikost textu:

Myeloidní tým byl oceněn na půdě Americké hematologické asociace

Myeloidní tým byl oceněn na půdě Americké hematologické asociace

Výsledky vědecké práce myeloidního týmu Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno získaly v rámci 59. ročníku kongresu Americké hematologické asociace (ASH) ocenění ASH Abstract Achievement Award .

prof. Zdeněk Ráčil z IHOK FN Brno
29.listopad 2017 - 11:00

Práce se zabývá studiem lidských leukemických buněk na speciálním myším modelu, který umožňuje simulaci a studium akutní myeloidní leukémie (AML) in vivo. Rozhovor na toto téma poskytl vedoucí člen týmu prof. Zdeněk Ráčil z IHOK FN Brno.

Jakým způsobem výzkum probíhal?
Základem tohoto výzkumu jsou imunodeficientní myši, které nám umožňují simulovat akutní myeloidní leukemii v živém organizmu. Výzkum probíhá tak, že na začátku získame leukemické buňky od vhodného pacienta, a tyto následně injikujeme do myší. Buňkám necháme určitý čas, aby se mohly „uhnízdit“ v myší kostní dřeni a začít se množit, podobně jako je tomu u pacienta. V dalším bodě buňky z myší odebereme a naším cílem je identifikovat spektrum jejich genetických mutací. Zároveň máme k dispozici stejnou informaci o mutacích, které se původně vyskytovaly u pacienta. Můžeme tak porovnat, které mutace se v myších zachovaly a které naopak zmizely nebo vznikly nově a sledovat tak biologii onemocnění.

Jak dlouho jste na tomto výzkumu pracovali?
Tento typ výzkumu je časově náročný. Je to z důvodu, že leukemické buňky musíme v myších nechat růst 3 až 4 měsíce a teprve následně máme materiál ke studiu. Práce nám tak zabrala 3 roky, než jsme úspěšně transplantovali buňky od dostatečného počtu pacientů. Samotnému projektu pak ještě předcházelo testovací období asi 1 až 2 let, během kterého jsme daný myší model zavedli a ověřili.

Co bylo cílem práce Vašeho týmu? Podařilo se potvrdit Vaše úvodní předpoklady?
Cílem práce bylo detailněji prozkoumat biologii tohoto různorodého onemocnění. Při sledování vývoje u pacientů jsme spíše v roli pasivních pozorovatelů, kdežto experimenty na myších modelech nám umožňují aktivněji zasahovat do děje a sledovat růst leukemie v různých podmínkách.

Co se týče  předpokladů, naší počáteční otázkou bylo, nakolik bude vůbec lidská leukemie vygenerovaná v myši odpovídat tomu, co vidíme u pacientů. Ukázalo se však, že model odpovídá a ty rozdíly, které pozorujeme, jsou přesně ty biologické odchylky, na základě kterých vidíme, jak onemocnění funguje.


V čem jsou pro Vás závěry výzkumu určující pro další vývoj léčby leukemie?
Výsledky projektu nám umožnily identifikovat typy mutací, které jsou pro růst leukemie nezbytné a naopak mutace, které jsou pouze přidružené, podpůrné. Z těchto dat můžeme zpětně poskládat mozaiku vývoje onemocnění u konkrétních pacientů a studovat tak jeho komplikovanou biologii. Konečným výsledkem pak může být například návrh nové cílené léčby nebo úprava stávajících léčebných postupů, a to podle nejaktuálnějších poznatků.

Jaký má Váš výzkum dopad pro běžnou klinickou praxi?
Tento výzkum nám umožňuje „přenést“ akutní leukemii do zvířecích modelů, u kterých díky tomu, že nemají lidský imunitní systém, může dojít k snadnějšímu růstu některých subpopulací nádorových buněk. Jsme tak schopni identifikovat tyto subpopulace, které jsou příčinou selhání protinádorové léčby anebo příčinou relapsu, tedy návratu leukemie.

Jihomoravskénovinky.cz informoval Mgr. Pavel Žára, M.A. z Fakultní nemocnice Brno.

(jv,jihomoravskenovinky.cz,foto:fnbrno)