Svátek má: Oleg

Regiony

Velikost textu:

Před rokem začali brněnští vědci zkoumat tajemství Věstonické venuše

Před rokem začali brněnští vědci zkoumat tajemství Věstonické venuše

V srpnu loňského roku začalo zkoumání Věstonické venuše, nejznámější památky paleolitické kultury a patrně nejstarší sošky z pálené hlíny na světě a pomalu se chýlí ke konci.

Věstonická venuše
19.srpen 2017 - 11:00

Proces skenování se uskutečnil v technologickém centru firmy FEI. Speciální mikrotomograf pořídil desítky tisíc snímků, pomocí nichž vznikla trojrozměrná rekonstrukce sošky s rozlišením v řádu mikrometrů.  Uvedlapro Jihomoravskenovinky.cz Eva Pánková, náměstkyně generálního ředitele, PR, Moravské zemské muzeum.

Podle vyjádření Petra Nerudy z Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea přineslo toto zkoumání, i když vyhodnocení velice detailních snímků je poněkud složitější, než se vědci původně domnívali, první výsledky.

Dávku záření co dostala Věstonická venuše, by člověk nepřežil

Už teď je zřejmé, že soška byla vyhotovena ze spraše, kterou tvůrce nabral někde v prostoru dolnověstonického sídliště. Ve spraši jsou totiž přimíchané i hrubší částice, z nichž ty ostrohranné reprezentují asi úlomky kostí nebo mamutoviny. Keramické těsto nebylo nějak zvlášť připravováno, protože hrubé příměsi jsou rozptýleny ve figurce naprosto nahodile. Tělo bylo modelováno z jedné hroudy, nepodařilo se najít doklad toho, že by například prsa Venuše byla vyhotovena zvlášť a k tělu přidělána.

„Zajímavé poznatky se podařilo získat o čtyřech důlcích na temeni hlavy. Jejich virtuálním vyplněním jsme zjistili, že všechny byly vyhotoveny jedním nástrojem se zploštělým špičatým hrotem. Tvarem připomíná hrot brku ptačího pírka,“ uvádí Neruda.

Věstonická venuše, národní kulturní památka, je jednou z nejvzácnějších plastik na světě. Pouze 11 centimetrů vysokou sošku nahé ženy nalezl tým známého archeologa Karla Absolona v roce 1925 mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem ve zbytcích pradávného ohniště. Je fascinujícím dokladem umění tehdejšího člověka. Podle odborníků je stará až 29 tisíc let a je vůbec nejstarší uměleckou ukázkou pravěké keramiky na světě. Uložena je v sejfu Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea spolu s kolekcí uměleckých předmětů z údobí lovců mamutů (kultura pavlovien – 25 tisíc let let) i lovců sobů (kultura magdalénien – 13 tisíc let).


„I když se o účelu sošky vedou spory, byla pravděpodobně stvořena jako amulet pro ženy při těhotenství, porodu, apod. Jde ale pouze o jedno z mnoha možných vysvětlení,“ uvádí kurátor sbírky a vedoucí Ústavu Antrhopos Moravského zemského muzea Martin Oliva. „Jde spíše o určitý ideál než konkrétní zpodobnění ženy, a to již s ohledem na neosobní ztvárnění hlavy“.

Soška venuše byla v posledních letech poměrně často vystavována, vždy jako součást prestižních světových projektů (2009/10 – Milano, Palác Castello Sforzesco, 2013 – Velká Británie, Britské muzeum – součást výstavy Umění doby ledové, 2014 – Praha, Brno, Opava – výstava Unikáty zemských muzeí, 2015 – Bratislava pokračování projektu Unikáty českých a slovenských múzeí). Je nasnadě, že po takto náročném programu byla soška opět navrácena do stabilního prostředí bezpečnostního sejfu.

(jv,jihomoravskenovinky.cz,foto:arch.)