Svátek má: Iveta|Slavoj

Regiony

Velikost textu:

Úroveň laboratorní diagnostiky ve FN Brno je vysoká

Úroveň laboratorní diagnostiky ve FN Brno je vysoká

Centrum molekulární biologie a genové terapie Interní hematoonkologické kliniky FN Brno a LF MU testuje vzorky na koronavirus.

doc. Martina Lengerová
2. dubna 2020 - 11:00

V Brně je již několik míst, kde probíhá testování vzorků na koronavirus. V rámci Fakultní nemocnice Brno a Lékařské fakulty MU je jedno z nich také Centrum molekulární biologie a genové terapie (CMBGT) Interní hematologické a onkologické kliniky, které vede prof. Šárka Pospíšilová.

Diagnostiku patogenů v laboratořích CMBGT IHOK provádí Sekce oportunních infekcí, která pod vedením doc. Martiny Lengerové začala provádět i diagnostiku koronavirus. Vzhledem k velkému počtu vzorků i náročnému zpracování infekčního materiálu však s diagnostikou vypomáhá i řada dalších pracovníků Centra z ostatních sekcí i Lékařské fakulty MU.

Na otázky odpovídá doc. Martina Lengerová.
 
Vedle laboratoří Oddělení klinické mikrobiologie FN Brno se do diagnostiky pustilo také Centrum molekulární biologie a genové terapie IHOK. Jaké základní přípravy předcházely?

S variantou, že bude asi potřeba rozšířit testovací kapacity Oddělení klinické mikrobiologie, které s testováním začalo jako první, jsme trochu počítali. Měli jsme zmapované jaké diagnostické soupravy se nabízí, jaké metody doporučují mezinárodní odborníci (WHO, CDC) a jak by šly případně rychle zařadit do chodu a prostor našeho pracoviště. S předstihem jsme také zrevidovali naše dostupné přístrojové vybavení a zařídili jeho validaci. V momentě, kdy přišel pokyn vedení FN Brno, že máme s testováním začít, jsme během 3 dní vyklidili vhodné prostory, přestěhovali do nich přístroje a laminární boxy, doplnili potřebné vybavení, nakoupili diagnostické sety a vymysleli personální zajištění v dvojsměnném provozu. Při zavádění metod jsme se obrátili na Ústav klinické mikrobiologie ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové, kde již testování prováděli a poskytli nám cenné rady a vlastní ověřenou metodiku. Situaci nám zkomplikovalo, že ve stejné době došlo ke kybernetickému útoku na FN Brno a zároveň se část našeho pracoviště stěhovala kvůli rekonstrukci budovy. I přes tyto překážky jsme díky výborné spolupráci všech pracovníků Centra a podpoře z vedení naší kliniky čtvrtý den odeslali výsledky prvních 160 vzorků. Do dnešního dne, za 11 dní provozu, jich bylo už přes 1600.
 
Jak probíhá hlavní diagnostika vzorku na koronavirus? Jaké přístroje se používají?

Izolaci RNA provádíme na automatických izolátorech. Vlastní detekce SARS-CoV-2 provádíme pomocí metody RT-PCR. Máme k dispozici jak komerční soupravy, tak validované metody doporučené WHO, které se používají na několika pracovištích v České republice.
 


V čem jsou vzorky odlišné od stěru na běžnou chřipku? V čem je ten virus jiný?

Vzorky jako takové jsou stejné jako ty, které jsme dříve dostávali na detekci ostatních respiračních virů. Jiné je to, že vzorky jsou považovány za vysoce infekční, a proto je práce s nimi zcela odlišná. Vzorky jsou do laboratoře dopraveny ve dvou dalších obalech, po přijetí se musí ošetřit desinfekcí s virucidními účinky, vzorky z obalů je třeba vyjmout v laminárním boxu, který chrání personál před nákazou a po celou dobu se práce s nimi děje v uzavřené laboratoři za hygienickou smyčkou. Kromě vlastního zpracování vzorku je tedy třeba po celou dobu dbát na poměrně přísná hygienická opatření, zajistit dekontaminaci obalů, jejich zaslání na centrální sterilizaci atd. Jiné je pro nás také množství vzorků, které přijímáme během jednoho dne. Nyní je to cca 200 vzorků ve čtyřech svozech. To představuje kromě laboratorního zpracování také docela velký nápor na administrativu – evidenci vzorků, jejich řazení k analýzám podle priorit a konečné hlášení výsledků lékařům, pacientům a státním institucím.
 
Jak je časově náročné diagnostikovat jeden vzorek?

Vlastní analýza trvá 3-4 hodiny, ale prodlužují ji všechny kroky popsané výše.
 
Umíte popsat, co mohou laboratoře z těchto vzorků ještě dále vyšetřit?

V naší laboratoři jsme schopní ve vzorku detekovat i další respirační viry. Jejich spektrum je poměrně široké. U běžné populace se objasnění původce virových respiračních infekcí, snad s výjimkou chřipky, neřeší. Nezpůsobují totiž život ohrožující infekce. Jiná situace je u osob s oslabeným imunitním systémem (např. s onkologickým onemocněním), jejichž vzorky u nás v laboratoři standardně vyšetřujeme. U těchto pacientů běžně ve vzorku stanovujeme dalších 9 typů respiračních virů. I nyní, pokud je vyšetření na SARS-CoV-2 negativní, jsme u onkologických nemocných schopní toto vyšetření provést.
 
V Česku a v Evropě stále stoupají počty nakažených. Jak probíhá diagnostika v jiných zemích? Jsme v něčem dopředu?

Česká republika je ve svých standardech zdravotní péče velmi vysoko a to si myslím platí i pro laboratorní diagnostiku. Navíc dobrá dlouhodobá spolupráce zdravotnických zařízení a vysoce specializovaných univerzitních pracovišť (jako je např. CEITEC) nám může poskytnout výhody v kapacitách pro testování a zkoušení nových (levnějších, rychlejších, komerčně nezávislých) metod.
 
Jak odhadujete další vývoj této epidemiologie?

To je myslím otázka, na kterou neznají odpověď ani největší odborníci, nejen v naší zemi. Za sebe doufám, že nastavená opatření budou mít pozitivní dopad, a že u nás  nedojde na katastrofické scénáře, které známe z jiných zemí.

Rozhovor vedl Mgr. Pavel Žára, M. A., Centrum komunikace, Fakultní nemocnice Brno.

(jv,jihomoravskenovinky.cz,foto:fnbrno)