Může to být dosud nehlášený vedlejší účinek kmene Omicron, možná zhoubný protein aktivovaný paprsky měsíce v úplňku. Zdá se, že americká politická třída, demokraté i republikáni, začala žvatlat, štěkat šíleně, počínaje prezidentem Joem Bidenem, ale postihla i jeho politické oponenty, píše se v článku na webu Asia Times..

Bidenova tisková konference z 19.ledna vyvolala lítost v celosvětovém tisku, jeho verbální žvásty se nepodobaly ničemu, co předtím vyšlo z úst amerického prezidenta. Předpověděl přesun ruské armády na Ukrajinu: „Myslím, že zaútočí. Musí něco udělat." Rusko „bude pohnáno k odpovědnosti, pokud provede invazi,“ řekl Biden, ale dodal: „Záleží na tom, co udělá. Pokud půjde o menší invazi, tak my nakonec budeme muset bojovat o to, co dělat a co ne, a tak dále.“

Zmatený reportér se zeptal, zda dává Rusku svolení k „menší invazi“, a Biden se zamyslel ještě hlouběji: „Pokud je to něco výrazně menšího než významná invaze nebo dokonce nevýznamná – velké vojenské síly přicházejí... například, jpokud budou pokračovat v používání kybernetických útoků, můžeme reagovat stejným způsobem, kybernetickým…V NATO existují rozdíly v tom, co jsou země ochotny udělat, v závislosti na tom, co se stane. Míra, do které jsou schopni zajít."

Tisková kancelář Bílého domu strávila dalších několik hodin „objasňováním“ poznámky o „menší invazi“. Svět jednoduše dospěl k závěru, že Biden je senilní.

Německý středopravicový deník Die Welt napsal: „Biden několikrát klopýtl. Ukázal nedostatek koncentrace. Několikrát zavřel oči a zíral do stropu, aby se znovu soustředil. Po více než hodině otázek se podíval na hodinky a zeptal se reportérů: 'Jak dlouho jste to ještě chtěli dělat?'“

„Je tedy zřejmé, proč zaměstnanci Bílého domu chtějí stavět prezidenta před mikrofon co nejméně," uzavřel Die Welt.

A co republikáni? Bývalý ministr zahraničí Mike Pompeo v eseji pro The National Interest prohlásil, že „Spojené státy a jejich spojenci musí využít celé spektrum měkké síly k vymezení a časem narušení vztahů Ruska s Čínou“.

Pompeo zmínil ruskou podporu Unii během americké občanské války a „sdílené oběti“ ve válce proti Hitlerovi. Ale také prohlásil, že „americká spřízněnost s ruským lidem nesmí být rozvrácena kleptokratickými živly v Kremlu, které usilují o moc prostřednictvím nestálosti a podvracení“.

Pompeo dodal: „Rusko je v podstatě evropský stát: Budoucnost Moskvy nesmí spočívat v Číně. Nový vztah s Ruskem musí být založen na férovosti, reciprocitě a neustálém závazku odhalovat zlovolnost a korupci, když se v tomto státu objeví“.

Zdá se, že bývalý nejvyšší diplomat říká, že ruský a americký lid by se měl spojit proti Číně tím, že nejprve odstraní „kleptokratický“ režim v Kremlu, což je prohlášení, které by ruský prezident Vladimir Putin nepochybně vyložil jako osobní hrozbu.

Nic by nebylo horší než čínsko-ruská spolupráce, pokračoval Pompeo: „Rusko a Čína staví desítky jaderných elektráren po celém světě. Tyto závody mohou sloužit jako pevnůstky ruským nebo čínským silám, i když tyto národy odvádějí elity rozvojových zemí, v nichž jsou postaveny."

Zdá se, že v Pompeově hlavě tančí vize komand vynořujících se z kontejnmentů jaderných elektráren v Turecku, Maďarsku a Bělorusku, kde Rusko staví elektrárny. Čína mluvila o výstavbě jaderných elektráren v zámoří, ale zatím nemá žádnou zahraniční aktivitu kromě 20% podílu ve francouzském projektu výstavby zařízení v Anglii, a pravděpodobně bude vyloučena.

Poslední velkou akcí Pompea jako kulhavého ministra zahraničí po volbách v listopadu 2020 bylo odstranění Islámského hnutí Východního Turkestánu (ETIM) ze seznamu teroristických organizací ministerstva zahraničí.

Pekingský anglicky psaný deník Global Times odsoudil to, co nazval washingtonskou „odpudivou praxí schvalování teroristických skupin“. Nezdá se, že by ho napadlo, že Rusko má proporcionálně větší muslimskou menšinu než Čína, ani že Rusko rozdrtilo svou neklidnou provincii Čečensko tím, že zabilo možná 100 000 lidí a 500 000 z 1,3 milionu vysídlilo.

Rusko a Čína tuší, že Washington proti nim nasměruje džihádisty. Několik tisíc Ujgurů bojovalo v Sýrii pod velením sunnitských rebelů podporovaných USA. Někteří se vrátili do Číny nebo do zemí na čínských hranicích. Muslimská otázka – a podezření, že ji Washington zneužívá – nutí Moskvu a Peking spolupracovat. Proto Putin vyslal svůj 6. výsadkový letoun, aby rozdrtil povstání v Kazachstánu, a Peking zatleskal.

Muslimská populace Číny je sotva 25 milionů, tedy 1,7 % populace, ale 10 % ruské populace jsou muslimové. Po neuspořádaném stažení Ameriky z Afghánistánu se hrozba džihádu pro Střední Asii zvýšila. Pompeo osobně udělal pro vyvolání čínských a ruských podezření ohledně amerických záměrů ve Střední Asii víc než kterýkoli americký představitel od 80. let. Pokud si USA chtějí naklonit Rusko, měly by poslat někoho jiného.

Američtí stratégové mezitím rozesílají scénáře námořní války s Čínou. Bývalý plánovač Pentagonu Elbridge Colby navrhuje opatření proti přístupu/odepření oblasti, aby zabránila Číně dobýt Tchaj-wan násilím, za předpokladu,že Čína bude sedět a přihlížet, zatímco Spojené státy mohutně posílila tchajwanskou obranu.  

Pokud by Čína použila sílu, aby tomu zabránila, a USA by na oplátku použily sílu, Čína by mohla použít některé ze svých odhadovaných 1300 protilodních střel středního doletu k potopení americké letadlové lodi. Někteří američtí stratégové pochybují, zda by čínské rakety mohly zasáhnout pohybující se loď. Měli by se zeptat, jestli je to těžší než přistát s kosmickou lodí na odvrácené straně Měsíce .  

Colby mezitím podpořil dokument Rady pro zahraniční vztahy s názvem „Posílení americko-japonské koordinace pro konflikt na Tchaj-wanu“, jehož autorem je dvacetiletý David Sacks. Mladý pan Sacks si stěžuje, že „Tchaj-wan příliš často selhal při využívání svých omezených zdrojů  a upřednostňoval drahé starší systémy, jako jsou bojové letouny, tanky a velká hladinová plavidla před levnějšími a početnějšími zbraněmi, které mohou přežít počáteční útok PLA… výzvou pro Tchaj-wan je zajistit, aby tyto nákupy nevytlačily asymetrické nástroje, jako jsou rakety, bezpilotní letouny, námořní miny a rychlé útočné lodě, které budou během války rozhodující.

Nenapadá ho, že Tchaj-wan udržuje armádu podle „Potěmkinovy vesnice" právě proto , aby nedal Pekingu důvod k útoku. Tchaj-wan má velikost jednoho velkého čínského města a leží 80 mil od čínského pobřeží. Čína zachovává status quo, jmenovitě politiku jedné Číny, která předpokládá případné znovusjednocení, a bude považovat jakýkoli pokus učinit Tchaj-wan nedobytným za odmítnutí politiky jedné Číny – a využije své možnosti dobýt ostrov násilím, dokud to bude ještě snadné.

Sacks doufá, že do tohoto úsilí zapojí Japonsko. Japonsko může mít jiné nápady, například postavit vlastní rakety, protiraketovou obranu a stíhače vzdušné převahy a v extrému i vlastní jaderné zbraně. Navrhuje hromadit velké množství munice v Japonsku za předpokladu, že by se američtí vojáci mohli dostat dostatečně blízko k čínské pevnině, aby použili dělostřelectvo nebo ruční zbraně proti Lidové osvobozenecké armádě.

Americký problém je jednoduchý: kvůli obrovské raketové síle Číny jsou americké nosiče zastaralé. Admirál (Ret) James Stavridis, bývalý velitel americké tichomořské flotily, načrtává ve své thrillerové knize „2034 “ scénář, ve kterém Čína potopí americkou letadlovou loď a USA odvetou jaderným útokem. Čína zasáhne několik amerických měst a Indie zprostředkuje příměří.

Stavridisův scénář není přitažený za vlasy. Edward Luttwak, vážený historik a vojenský konzultant, 19. ledna tweetoval : „Každý den čtu fantastické scénáře války v Číně. Někteří ignorují jadernou inhibici, která chrání zranitelné americké letadlové lodě.“  

„Jadernou inhibicí“ Luttwak zjevně míní, že pokud by Čína potopila loď americké flotily, Spojené státy by odpověděly jadernými zbraněmi.

Nic z toho v Jihočínském moři nic neznamená: Pokud se americké námořnictvo pokusí zastavit Čínu v obsazení Tchaj-wanu a Čína zničí americké hlavní lodě, jdeme rovnou k jaderné burze. V překladu prostého textu to znamená následující: Spojené státy nemohou bránit Tchaj-wan konvenčními prostředky – ne proti 1 300 raketám na 350 odpalovacích zařízeních s dosahem až 3 200 kilometrů, 60 velmi tichým ponorkám, stovkám hladinových lodí, ruskému vysoce účinnému systému protivzdušné obrany S-400 a zhruba 1000 stíhaček .

Bojové schopnosti Číny jsou jistě nevyzkoušeny. A naopak personál amerického námořnictva nedávno prokázal mizernou úroveň připravenosti, například v případě Bonhomme Richard v řadě nedávných námořních katastrof .

Ale Čína by bojovala na svém pobřeží s krátkými logistickými liniemi a Amerika by se pokoušela projektovat energii 7 000 mil od San Diega. Jakýkoli konflikt by proto okamžitě eskaloval na úroveň jaderné výměny.

Myslím si, že americký obranný establishment přesně ví, co dělá, i když (kromě několika podivínů jako Luttwak) o tom nerad mluví. V Iráku a Afghánistánu utratila 6 bilionů dolarů a zanedbala špičkový technologický výzkum a vývoj v kritických oblastech, jako jsou hypersonická klouzavá vozidla a protiraketová obrana.

Spojené státy ztratily západní Pacifik, když se rozhodly prosazovat fantoma demokracie v Mezopotámii a Střední Asii spíše než budovat obranu 21. století , a podepsal se na tom celý obranný establishment. Tam byly peníze a propagace.

Nyní, když rostoucí moc Číny odhaluje americkou neschopnost, stratégové establishmentu riskují jadernou válku s Čínou, aby si zachránili reputaci.