Svátek má: Vendelín

Zprávy

Velikost textu:

Nation: Washington zradil Moskvu, ale hlavní média to odmítla napsat!

Nation: Washington zradil Moskvu, ale hlavní média to odmítla napsat!

The New York Times a mnoho dalších předních amerických médií neřekla ani slovo o nedávno zveřejněné informaci potvrzující, že Washington lhal, když slíbil Moskvě, že „ani o píď“ nedojde k rozšiřování NATO na východ.

Ilustrační foto
12. ledna 2018 - 04:20

Jak napsal ve zcela zásadním článku pro The Nation Stephen Cohen, ignorací takové informace seamerická mainstreamová média snaží podporovat mýtus, že „novou studenou válku“ mezi oběma zeměmi zahájilo a podporuje výhradně Rusko.

„Zneužití" americkými médií při pokrytí Ruska má dlouhou historii, uvedl americký politolog a redaktor časopisu The Nation Stephen Cohen. Šlo o tři periody v dějinách: první - během ruské občanské války, kdy řada novin, včetně The New York Times uváděly v omyl své čtenáře s tím, že komunisté (bolševici) za žádných okolností nemohou vyhrát - tato epizoda se dokonce studovala na fakultách žurnalistiky amerických univerzit; druhý - v devadesátých letech, kdy všechna klíčová americká média „začala bránit Washingtonem podporované „reformy“ ruského prezidenta Borise Jelcina v jejichž důsledku byl ruský lid okraden a ponížen“; a potřetí k „zneužití“, přistoupila na začátku druhého tisíciletí, kdy začala „démonizovat Jelcinova nástupce Putina“. Třetí období pokračuje dodnes, o čemž svědčí i pravidelné zprávy hlavních médiích o „nové studené válce“, a pochybná tvrzení, že „Rusko napadlo americkou demokracii“ a jiné příběhy na „ruské“ téma.

Podle Cohena se neetické a nevhodné chování novinářů hlavních médií projevuje nejrůznějšími způsoby, zejména „selektivním zoravodajstvím“, kdy například The New York Times, pokud jde o Rusko často rozhoduje o tom, co je vhodné zveřejnit a co není, na základě politických úvah, poznamenal analytik.

Cohen připomněl nedávno odhalené a zveřejněné informace, že v roce 1990 dal Michail Gorbačov souhlas se sjednocením Německa, ale i s tím vstup jeho východní části do NATO. Americký prezident George W. Bush mu opakovaně slíbil, že se aliance „ani o píď" nebude rozšiřovat na východ. Mezitím, následující americký prezident Bill Clinton odstartoval dodnes neukončený proces expanze NATO na východ – počet členů aliance s zdvojnásobil a dosáhl nejzápadnější hranice Ruska, zatímco příznivci NATO začali tvrdit, že takové sliby neexistují, a označili je za „mýtické".


Všechno loni změnil 12. prosinec, kdy Národní bezpečnostní archiv při univerzitě George Washingtona  nakonec přišel s „historickou spravedlností“, a zveřejnil nejen podrobné informace o tom, co slíbili Gorbačovovi na počátku devadesátých let, ale i příslušné dokumenty, pokračoval Cohen. Pravda byla ještě závažnější: ukázalo se, že podobná ujištění sovětský prezident obdržel od všech západních sil zapojených do jednání - to znamená Spojených států, Velké Británie, Francie a Německa. „Pokud bychom si položili otázku, kdy Západ, a zejména Washington ztratil Moskvu coby potenciálního strategického partnera, tak právě těmito okolnostmi se musí začít odpovídat,“ poukázal autor.

Co vysvětluje odmítnutí NYT a WP psát o této události, nebo to dokonce nějak komentovat? Profesor se domnívá, že určitě ne kvůli nedostatku oprostoru nebo zájmu o Rusko, ovšem „prolhat“ se touto informaci nemohly, protože řada menších publikací, včetně The National Interest, Bloomberg a The American Conservative, ji už vydala v prosinci. Možná, říká Cohen, obě vydání věří, že si historie rozšíření NATO nezaslouží pozornost - ale je to její expanze, která „byla a zůstává hlavním tahounem nové studené války mezi USA a Ruska“.

„Již přispěla ke dvěma horkým zprostředkovaným válkám (v Gruzii v roce 2008 a na Ukrajině od roku 2014), vyprovokovala odvetné kroky Ruska, které se po určitou dobu nazývaly „vážnými hrozbami“, prakticky vypařila politicky silnou proamerickou lobby v politice Moskvy a promarnila proamerické nálady rozšířené mezi ruskými občany; a konečně „usadila v mysli alespoň jedné generace ruské politické elity víru, že nesplnění slibů Gorbačovovi je typická americká politika „zrady a podvodu".

Rusové mohou samozřejmě uvést i jiné příklady podvodu ze strany Spojených států (například jednostranné odmítnutí George W. Bushe dodržování Smlouvy ABM z roku 2002, nebo nenaplněný příslib Baracka Obamy, že neuplatní rezoluci Rady bezpečnosti OSN ke svržení libyjského vůdce Muammara Kaddáfího v roce 2011), nicméně je to porušení slibu daného Gorbačovovi, které bylo v očích Moskvy „prvotním hříchem“ USA, a to především proto, že v důsledku Ruska byla polovina obklíčena „západní vojenskou organizací pod vedením USA", která pokračuje v dalším rozšiřováním, zdůraznil Cohen.


S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že odmítnutí NYT a WP zveřejněnit uvedené dokumenty  je  největší pravděpodobností spojeno s tím, že tyto dokumenty „podkopávají hlavní, největší celosvětovou mýtickou legendu, že odpovědnost za novou studenou válku leží výhradně na Putinově Rusku“ - a proto není možné přehodnotit politický směr k Rusku žádným způsobem, zvláště pokud to chce udělat Donald Trump, tvrdí analytik. Cohen je přesvědčen, že v tom spočívá hlavní (ale dalece ne jediný v uplynulých letech) případ porušování a ignorování novinářských principů ze strany médií v USA, novináři The New York Times, spolu s kolegy z The Washington Post, které jinak sami tak velebí.

(kou, prvnizpravy.cz, thenation.com, foto: arch.)