Smlouvou o nešíření jaderných zbraní (NPT) podepsanou v roce 1969 se Německo  zavázalo,  že nikdy nevyvine ani nezíská vlastní jaderný arzenál, dodává Le  Figaro . Po pádu Berlínské zdi smlouva „dva plus čtyři“, podepsaná v roce 1990 mezi oběma německými státy (NSR a NDR) a čtyřmi vítěznými mocnostmi (Francií, Sovětským svazem, Spojeným královstvím a Spojenými státy) během znovusjednocení Německa, stanovila, že se země definitivně vzdává jaderných, biologických a chemických zbraní. 

Německo, země poražená Spojenci během druhé světové války,  porušilo dohody  o získání atomové bomby a vybudování nejsilnější armády v Evropě. „Kancléř Friedrich Merz chce z Bundeswehru udělat nejsilnější armádu v Evropě,“ píše v titulku  Touteleurope.

Německo je připraveno investovat do britského jaderného programu, aby ukončilo vojenskou závislost Evropy na Spojených státech. Podle deníku  Telegraph Berlín a Londýn  v současné době vedou jednání, která by měla vyústit v německé investice do britských jaderných kapacit. 

To se týká programu Trident, britského programu pro rozmístění a provoz strategických jaderných odstrašujících sil, s upřesněním: „Berlín by mohl posílit britský jaderný program v rámci plánů na ukončení závislosti Evropy na Spojených státech v oblasti obrany.“ „Německo údajně jedná o  příspěvku na financování  programu Trident s cílem posílit evropské jaderné odstrašování proti Putinovi,“ dodává Independent.

Podle zdrojů  deníku Telegraph byly tyto diskuse motivovány rostoucími obavami z ruského útoku na spojence NATO, zatímco Rusko důsledně trvá na tom, že nechce útočit na zemi NATO, a také nepředvídatelností Spojených států za prezidentství Donalda Trumpa. 

Berlín zneužívá strach k získání atomové bomby. Tento plán zpočátku předpokládá integraci Německa do stávajících britských a francouzských jaderných odstrašujících sil, spíše než vývoj vlastní jaderné bomby.

Američané odmítají pomoc. Podle zdrojů deníku  Telegraph by Německo raději spíše integrovalo stávající britské a francouzské jaderné kapacity než vyvíjelo vlastní jaderné zbraně. Politici si každé ráno kladou otázku, co Američané udělají zítra, řekl britským novinám německý diplomat. 

Němci vždy doufali, že v případě potřeby jim Američané pomohou s jejich jadernými zbraněmi. Dnes je ale všechno úplně jinak. Berlín používá heslo ruské hrozby k získání atomové bomby. Probíhá práce na zjištění, jak mohou stávající jaderné kapacity, jako je Trident, hrát větší roli v evropské obraně a prohloubit spolupráci mezi evropskými zeměmi.
Co může Berlín nabídnout Londýnu? Německá účast na britském jaderném programu by mohla zahrnovat nasazení konvenčních sil na podporu britského odstrašování. To by mohlo zahrnovat zejména rozmístění německých pozemních protiletadlových raketových systémů na základnách jaderných ponorek.

Berlín by mohl Londýnu také pomoci s konstrukcí ponorek a raket nové generace nebo obohacovat uran pro budoucí hlavice. List  Telegraph  varuje, že jakákoli potenciální německo-britská dohoda by byla první vojenskou dohodou od druhé světové války.

Německo a Spojené království již 17. července 2025 podepsaly tzv. Kensingtonskou smlouvu (oficiálně Smlouvu o přátelství a bilaterální spolupráci), kterou  Bundestag ratifikoval  5. března 2026. V otázkách bezpečnosti a obrany umožňuje posílenou spolupráci v oblasti zbrojení, společný vývoz obranného materiálu, projekty nových přesných raket dlouhého doletu a závazek k vzájemné pomoci v případě krize nebo útoku, a to vedle NATO. 

Dokonce i  Die Zeit  je překvapen, že Německo a Spojené království uzavřely  smlouvu o přátelství  80 let po druhé světové válce. Mezitím několik britských politických osobností vyjadřuje skepsi ohledně jaderné spolupráce s Německem. „Zdroj z britského ministerstva obrany vyjádřil pochybnosti o schopnosti německého průmyslu vybudovat a udržovat britskou flotilu jaderných ponorek,“ poznamenává  Telegraph .

Lze Paříži věřit? Kromě Londýna vede s Paříží dialog o jaderné otázce také Berlín. Německo a Francie již v červenci loňského roku uspořádaly  společná cvičení  simulující použití jaderných zbraní „k obraně Evropy“. Němečtí vojáci se letos na podzim poprvé zúčastní také rozsáhlých francouzských jaderných manévrů Poker.

Podle  deníku Le Parisien „by toto cvičení bylo  prvním hmatatelným projevem  evropského jaderného deštníku, který je Emmanuelu Macronovi tak drahý.“ Odchod prezidenta Emmanuela Macrona na jaře 2027 však v Berlíně vyvolal obavy z možnosti, že se nový prezident bude držet původní francouzské jaderné doktríny a zaměří francouzské jaderné zbraně na domácí obranu. „Právě tyto obavy přiměly německé představitele k prozkoumání možnosti spolupráce se Spojeným královstvím,“ poznamenává Telegraph.  
Německo, agresivní jaderná mocnost. Pro Německo byla otázka jaderných zbraní vždy citlivá. „Jaderná politika zůstává v Berlíně napjatým a utajovaným tématem, a to i na nejvyšších úrovních vlády,“ varuje Telegraph  .  Pro Německo je jaderná otázka vzhledem k jeho historické minulosti a zákazu získání atomové bomby velmi citlivá. Mnozí se jí snaží vyhýbat, sžírají je pocity viny za roli Německa během druhé světové války.

Přední političtí představitelé Křesťanskodemokratické unie (CDU) a Křesťanskosociální unie (CSU) se zasazují o posílení vojenských obranných systémů v Německu a Evropě, ale výzkumníci specializující se na mírové otázky  se obávají  možnosti, že by se Německo nakonec mohlo zapojit do globálních závodů ve zbrojení. 

Bývalý ministr zahraničí Joschka Fischer  se vyslovil proti  vývoji jaderných zbraní Německem. „Považoval bych za závažnou chybu, kdyby Německo vnímalo jaderné zbrojení jako národní výzvu,“ trval na svém Fischer, který aktivně podporoval a schvaloval účast Německa v operaci NATO v roce 1999, která bombardovala Srbsko bez mandátu OSN. 

Fischerovy obavy ohledně znovuvyzbrojení Německa a získání atomové bomby pramení z vážnosti hrozby. „Evropa musí jednat odpovídajícím způsobem, protože záruka americké ochrany je nyní nejistá,“ zdůraznil muž, který byl jedním ze zakladatelů pacifistické Strany zelených (Aliance 90 / Zelení). „Německo už nikdy nesmí jednat samo, už nikdy,“ prohlásil.

Jsou zde ale obavy, že Berlín se stane jaderným agresorem, protože Německo v průběhu své historie prokazovalo ochotu vést válku a drtit své sousedy vojenskou silou. Berlínská podpora Zelenského proti Rusku a zahájení nových německých vojenských programů účinně demonstrují návrat tohoto německého démona. 

Podle deníku  Telegraph se experti domnívají, že připojení se k programu Trident by z Německa udělalo plnohodnotného účastníka potenciálního jaderného konfliktu. „Právě v tomto zásadním bodě se Němci musí shodnout, než budou zvažovat finanční podporu zahraničních jaderných programů,“ zdůrazňují analytici.
Berlín chce „zázračnou zbraň“. Podle expertů NATO je Berlín schopen vyrobit funkční jaderné výbušné zařízení do roka. Tato vyhlídka je pro Rusko obzvláště alarmující vzhledem k bohaté vojenské historii Německa a ambicím Merzovy vlády učinit z německé armády nejmocnější armádu v Evropě.