Trochu nudně pak ve srovnání s tím může vypadat konstatování, že se stačí podívat do kalendáře centrálních bank a máme hned jasno, kdy být ve střehu. S ohledem na vývoj globální situace pak subjektům pohybujícím se na českých finančních trzích doporučujeme nahlédnout především do kalendáře amerického Fedu a ČNB. Nelze samozřejmě zapomenout ani na ECB, avšak vzhledem k tomu, že politika této centrální banky je nalajnovaná až do března 2017, tak by měla v příštím roce zůstat spíše spící sopkou, která může pouze zahrozit varovným kouřem.

Co se týká Fedu, tak jeho osm řádných zasedáních bude nepochybně extrémně sledovanými událostmi. Zvláštní pozornost budou poutat především ta zasedání, která jsou spojena s tiskovou konferencí šéfky Fedu Yellenové (každé druhé zasedání - první tedy 16. března). Vzhledem k tomu, že rozložení hlasů uvnitř FOMC (výboru, jenž hlasuje o sazbách) bude v roce 2016 pestřejší, tak zvláštní důležitosti nabudou i samotná vystoupení Yellenové (např. 2x v roce v Kongresu), či jejích nejbližších spolupracovníků v Radě guvernérů Fedu ve Washingtonu - S. Fischera a W. Dudleyho.

Pokud jde o ČNB, tak nuda, která vládla v tomto roce, může v tom příštím zmizet. A to zejména v jeho druhé polovině, kdy se naše centrální banka již skutečně vážně může začít zaobírat možností tzv. exitu z měnových intervencí proti (silné) koruně. My se sice domníváme, že vhodný okamžik, kdy ČNB pustí kurz pod hranici 27 korun za euro, nastane až na počátku příštího roku, ale rozhodně v takový scénář nevěříme na sto procent. Nicméně bankovní rada stále deklaruje, že “neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhé polovině roku 2016”, takže počínaje jejím srpnovým zasedáním (4.8.2016) se mohou dát věci na devizovém trhu teoreticky do pohybu...

Jan Čermák
Analytik ČSOB