Americké finanční trhy znovu připomínají starou pravdu, že spekulativní horečky neumírají. Pouze mění podobu. Ještě nedávno byla symbolem rychlého zbohatnutí kryptoměnová mánie. Dnes se pozornost investorů přesouvá k výrobcům polovodičů, firmám spojeným s umělou inteligencí a očekávaným gigantickým vstupům technologických společností na burzu. Z pohledu psychologie davu jde o pozoruhodný proces. Trh totiž neřeší, zda existuje bublina. Řeší pouze to, kde se nachází její další centrum.  

Analýza publikovaná na serveru Naked Capitalism s odkazem na finančního analytika Wolfa Richtera upozorňuje, že bitcoin od svého vrcholu z října minulého roku ztratil více než polovinu hodnoty. Ethereum se propadlo o 64 procent a XRP o 68 procent. Celkově se z kryptoměnového trhu vypařilo přes dva biliony dolarů tržní kapitalizace. Přesto se nestalo nic, co by připomínalo systémovou finanční krizi. Žádné fronty před bankami, žádný kolaps spotřeby, žádný ekonomický šok. Ukázalo se, že kryptoměny zůstávají do značné míry odděleným světem, jehož vzestupy a pády většinovou ekonomiku příliš nezasahují. To však neznamená, že zmizela chuť riskovat. Naopak. Peníze se přesouvají jinam.

Od kryptoměn k umělé inteligenci

V devadesátých letech byly symbolem nekonečného růstu internetové společnosti. Mnohé z nich nikdy nevytvořily zisk, přesto dosahovaly astronomických valuací. Následoval známý kolaps roku 2000. Dnešní situace má podle řady analytiků znepokojivě podobné rysy.


Ještě zajímavější je argument, který v debatě často zaniká. Na rozdíl od kryptoměn mají akcie technologických firem alespoň nějaký reálný základ. Investoři kupují podíl ve skutečných společnostech, které vyrábějí produkty, zaměstnávají lidi a generují tržby. Problém však vzniká ve chvíli, kdy cena těchto společností přestává odpovídat ekonomické realitě.

Právě zde se začíná objevovat podobnost s internetovou bublinou přelomu tisíciletí. Nadšení pro umělou inteligenci je bezpochyby založeno na skutečné technologické revoluci. To však samo o sobě nezaručuje, že současné valuace obstojí v dlouhodobém horizontu. Historie ukazuje, že technologické změny bývají reálné, zatímco ceny aktiv kolem nich bývají často přehnané.

Riziko není v kryptu, ale na Wall Street

Nejzajímavější část Richterovy úvahy se týká velikosti potenciálního problému. Kryptoměny během posledního propadu vymazaly z trhu přibližně dva biliony dolarů. Přesto svět pokračoval téměř bez povšimnutí. Situace by ale byla jiná v případě technologických gigantů tvořících jádro indexu S&P 500.


Právě zde se nachází podstata problému. Veřejná debata se často soustředí na bitcoin a kryptoměny jako na symbol finanční iracionality. Skutečné systémové riziko se však může skrývat jinde. V akciích, které jsou považovány za bezpečné součásti běžných investičních portfolií.

Finanční dějiny ukazují, že největší škody nezpůsobují okrajové spekulace. Největší škody vznikají tehdy, když se spekulace stane součástí hlavního proudu. Přesně to se stalo během internetové horečky na přelomu století a během hypoteční krize roku 2008. Dnešní euforie kolem umělé inteligence a polovodičů proto nemusí být jen příběhem technologického pokroku. Může být také dalším testem schopnosti investorů rozlišovat mezi skutečnou hodnotou a kolektivním nadšením.

A právě v tom spočívá největší paradox současnosti. Kryptoměny měly být symbolem iracionálního trhu. Dnes se ukazuje, že Wall Street možná našla mnohem větší a mnohem společensky nebezpečnější verzi stejné hry.  



Zdroje: 1. Naked Capitalism – Who Needs Bitcoin & Cryptos (-50%) Amid the Semiconductor & Miracle IPO Mania?⁠; 2. Wolf Street – Who Needs Bitcoin & Cryptos (-50%) amid the Semiconductor & Miracle IPO Mania?⁠; 3. CoinMarketCap – Global Cryptocurrency Market Capitalization