Českému zdravotnictví chybějí miliardy korun a vláda připravuje mimořádné navýšení financování veřejného zdravotního pojištění. Zdravotní pojišťovny mezitím postupně spotřebovávají své finanční rezervy. Vedle rostoucích nákladů na zdravotní péči se proto otevírá otázka, jak efektivně funguje samotný systém sedmi pojišťoven a zda stát dostatečně kontroluje jejich hospodaření.

Podle státního závěrečného účtu dosáhly v roce 2025 celkové příjmy zdravotních pojišťoven 531,5 miliardy korun, zatímco výdaje činily 536,1 miliardy. Ve schodku skončilo všech sedm institucí. Přesto jejich zdravotně pojistné plány na celý rok neprošly standardním schvalováním ve vládě a Poslanecké sněmovně.

Schodky pokračují, finanční rezervy se tenčí

Rok 2025 nebyl prvním ztrátovým obdobím. V roce 2024 vykázal systém veřejného zdravotního pojištění schodek 7,5 miliardy korun. O rok později se snížil na 4,6 miliardy, finanční rezervy však dále klesaly. Na konci roku 2025 měly zdravotní pojišťovny na bankovních účtech jednotlivých fondů celkem 43,2 miliardy korun, meziročně o 4,5 miliardy méně. Zůstatky přitom byly mezi jednotlivými pojišťovnami značně nerovnoměrně rozdělené.

Ještě nepříznivější vývoj předpokládají zdravotně pojistné plány na rok 2026. Počítají s příjmy 555,8 miliardy, výdaji 570,8 miliardy a schodkem téměř 15 miliard korun. Jde ovšem o plánované hodnoty, nikoli o konečné výsledky letošního hospodaření. Rozhodující část prostředků směřuje přímo do zdravotnictví. V roce 2025 vydaly pojišťovny na zdravotní služby 522,7 miliardy korun, tedy 97,5 procenta celkových výdajů.


Jedenáct miliard za provoz. Vláda hledá úspory

Provozní výdaje sedmi zdravotních pojišťoven dosáhly v roce 2025 celkem 11,05 miliardy korun. Systém zaměstnával v přepočtených úvazcích 6 258 pracovníků. Z provozních prostředků se financují nejen mzdy a administrativa, ale také informační systémy, správa pojistného, kontrola vykazované zdravotní péče a další nezbytné činnosti.

Zdravotně pojistné plány na rok 2026 přitom předpokládají provozní výdaje 13,67 miliardy korun. Proti skutečnému čerpání roku 2025 jde o plánovaný nárůst přibližně o 2,6 miliardy, tedy téměř o čtvrtinu. Srovnání plánu se skutečností však samo o sobě nedokazuje, že pojišťovny tuto částku skutečně utratí.

Provozní náklady se staly jedním z cílů vládních opatření. Ministerstvo zdravotnictví představilo plán, podle něhož má systém v roce 2027 získat 24 miliard korun. Z toho 21 miliard má představovat zvýšení plateb státu za státní pojištěnce a další tři miliardy mají pojišťovny uvolnit omezením vlastních provozních nákladů.


Zda budou úspory skutečné a trvalé, ukážou až konkrétní opatření a budoucí hospodářské výsledky. Pouhé snížení prostředků přidělovaných na provoz ještě nezaručuje, že se podaří o stejnou částku snížit skutečné náklady bez omezení potřebných činností.

Půl bilionu bez schválených plánů. Kde byla kontrola?

Státní závěrečný účet za rok 2025 obsahuje ještě jedno závažné zjištění. Zdravotně pojistné plány na tento rok nebyly předloženy vládě ke schválení. Nemohl se jimi proto zabývat ani sněmovní zdravotnický výbor a Poslanecká sněmovna. Všech sedm zdravotních pojišťoven tak v roce 2025 hospodařilo v rozpočtovém provizoriu.

Tento režim zákon umožňuje a sám o sobě nepředstavuje porušení právních předpisů. Provizorium stanovuje ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvem financí. Pojišťovny současně nadále předkládají účetní a statistické výkazy a jejich účetní závěrky podléhají auditu.


Problém veřejného zdravotního pojištění přitom nelze vyřešit pouze navyšováním plateb ze státního rozpočtu. Stejně důležité je důsledně kontrolovat provozní výdaje, smluvní vztahy, efektivitu hrazené péče a skutečné výsledky přijatých úsporných opatření.

Zdravotní pojišťovny nejsou běžné soukromé společnosti. Spravují veřejné prostředky určené k financování zdravotní péče milionů občanů. Tomu musí odpovídat nejen pravidla jejich hospodaření, ale také průběžná kontrola a odpovědnost vedení.

Stát nyní hledá další desítky miliard korun, aby systém udržel finančně stabilní. Musí však také vysvětlit, proč pojišťovny hospodařily celý rok bez standardně schválených finančních plánů a jak zajistí, aby připravované provozní úspory skutečně vznikly. Další peníze mohou zdravotnictví krátkodobě stabilizovat. Bez důsledné kontroly hospodaření však samy o sobě dlouhodobé problémy nevyřeší.



Zdroje: 1. Ministerstvo financí – Státní závěrečný účet za rok 2025, část F, hospodaření zdravotních pojišťoven⁠; 2. Ministerstvo zdravotnictví – Opatření k posílení financování zdravotnictví o 24 miliard korun⁠; 3. Poslanecká sněmovna – Sněmovní tisk 235, navýšení plateb za státní pojištěnce⁠; 4. VZP ČR – Zdravotně pojistné plány a pravidla rozpočtového provizoria⁠