Amerika padesátých let byla zemí velkých aut, obřích supermarketů a víry v nekonečný růst. Jenže právě tehdy se odehrál jeden z nejabsurdnějších finančních příběhů moderních dějin. Nešlo o zlato, ropu ani akcie železnic. Šlo o obyčejnou cibuli. A muž, který dokázal s její cenou manipulovat tak brutálně, že Spojené státy nakonec přijaly speciální zákon zakazující obchodování s cibulovými futures, se jmenoval Vincent Kosuga.

Dnes by podobný příběh vypadal jako scénář pro satirický film o Wall Street. Jenže v roce 1955 šlo o realitu, která zruinovala stovky pěstitelů a otřásla důvěrou v americké komoditní trhy. Přitom hlavní aktér nebyl bankéř z Manhattanu, ale farmář z oblasti Pine Island ve státě New York. Region známý svou tmavou úrodnou půdou produkoval obrovské množství cibule a Kosuga zde hospodařil na tisících akrů. Nebyl to žádný venkovský prosťáček. Už od mládí měl pověst tvrdého spekulanta a člověka, který dokáže využít každé skuliny v systému.


Postupně skoupili tak obrovské množství kontraktů a skutečné cibule, že kontrolovali asi 98 procent zásob v Chicagu. Ve skladech leželo přibližně třicet milionů liber cibule. Cena tehdy dosahovala asi 2,75 dolaru za pytel o hmotnosti padesáti liber. A právě v této chvíli přišel tah, který vstoupil do ekonomických učebnic.

Kosuga a Siegel začali masivně sázet na pokles ceny. Potom zaplavili trh obrovským množstvím cibule. Nabídka dramaticky převýšila poptávku a ceny se během několika měsíců zhroutily téměř na nulu. V březnu 1956 stál padesátilibrový pytel cibule pouhých deset centů. To bylo méně než cena samotného pytle. Zemědělci po celé zemi krachovali, zatímco dvojice spekulantů inkasovala milionové zisky.

Celý případ vyvolal v USA obrovský skandál. Farmáři protestovali, noviny psaly o zničených rodinách a politici hledali viníka. Jedním z kongresmanů, kteří se případu chopili, byl tehdy poměrně málo známý Gerald Ford. Ano, ten samý muž, který se o dvě desetiletí později stal prezidentem Spojených států po aféře Watergate. Ford tehdy prosadil zákon známý jako Onion Futures Act.

Prezident Dwight D. Eisenhower zákon podepsal v roce 1958 a výsledkem bylo něco naprosto unikátního. Cibule byla prakticky vyňata z běžného systému komoditního obchodování. Dodnes je jedinou zemědělskou komoditou v USA, se kterou není možné legálně obchodovat formou futures kontraktů na standardní burze.

Celá událost dodnes rozděluje ekonomy. Jedna část tvrdí, že šlo o učebnicový důkaz nebezpečné manipulace trhu. Jiní namítají, že zákaz futures obchodování naopak způsobil větší cenovou nestabilitu. Některé studie totiž ukázaly, že ceny cibule po zákazu kolísaly ještě více než předtím. Ironie je téměř dokonalá. Zákon, který měl trh chránit, mohl jeho problémy ještě prohloubit.


Celý příběh dnes působí skoro neuvěřitelně, ale zároveň dokonale vystihuje americkou povahu poloviny dvacátého století. Obdiv k dravosti, tolerance k riskování a fascinace lidmi, kteří dokázali přechytračit systém, často převážily nad morálními otázkami. Kosuga nebyl jen farmář. Byl symbolem doby, kdy se z finanční spekulace stával téměř druh lidového sportu.

A možná právě proto příběh cibulového krále přežil dodnes. Není to jen historka o zelenině. Je to příběh o tom, jak křehké jsou trhy, jak snadno lze manipulovat s cenami a jak někdy stačí jediný člověk, aby změnil zákony celé země. V době digitálních spekulací, kryptoměn a burzovních horeček působí starý cibulový skandál překvapivě moderně. Jen místo algoritmů tehdy stačily sklady plné cibule a dostatek drzosti.