Večerníčkovská čepice za 1190 korun, tričko za 1436 a mikina za téměř tři tisíce. Spolek Milion chvilek pro demokracii chtěl před další velkou demonstrací na pražské Letné nabídnout příznivcům originální protestní kolekci. Místo nadšení však přišla vlna kritiky, veřejná omluva a stažení výrobků z e-shopu. Organizace, která dlouhodobě vyzývá politiky k odpovědnosti a důslednému dodržování demokratických hodnot, se tentokrát sama ocitla v situaci, kdy musela vysvětlovat vlastní rozhodnutí.

Celá záležitost přitom přesahuje cenu několika kusů oblečení. Nabízí otázku, kde končí občanský aktivismus a začíná profesionálně organizovaná politická kampaň, jakou roli v ní hrají peníze a zda se na veřejně vystupující občanské organizace mají vztahovat stejně přísná měřítka, jaká samy uplatňují vůči politikům. Na tento rozpor upozornil také publicista a místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov.

Milion chvilek připravil kolekci ve spolupráci s mladým designérem. Její součástí byla látková podoba papírové čepice inspirované Večerníčkem, která se stala jedním ze symbolů protestů na obranu České televize a Českého rozhlasu. Organizace vysvětlovala vyšší ceny ruční výrobou v Česku, kvalitními materiály a omezeným počtem kusů. Ani tato argumentace však kritiku nezastavila.


Petrovova kritika míří dál než k drahé čepici

Vadim Petrov spojil případ Milionu chvilek s jednáním prezidenta Petra Pavla a jeho manželky Evy v souvislosti s volební účastí. Podle Petrova jde o různé situace, které ale mají společného jmenovatele. Veřejně známé osobnosti a organizace zdůrazňují určité hodnoty, zatímco jejich vlastní rozhodnutí vyvolávají pochybnosti o tom, jak důsledně se jimi skutečně řídí.

„Proč Milion chvilek, který mobilizuje lidi k obraně veřejnoprávních médií, považoval za dobrý nápad prodávat protestní symboly jako drahé designové výrobky?“ ptá se Petrov ve svém facebookovém komentáři. Vzápětí vysvětluje, že problém nespatřuje v samotné možnosti udělat chybu, ale v rozdílu mezi veřejnými prohlášeními a skutečným jednáním.

„Nejde o to, že lidé, kteří veřejně hájí určité hodnoty, nesmějí dělat chyby. Jde o to, že jejich vlastní jednání ukazuje, jakou váhu těmto hodnotám sami skutečně přikládají,“ uvedl Petrov.

Tato výhrada zasahuje Milion chvilek na citlivém místě. Spolek si vybudoval veřejné postavení především důrazem na politickou odpovědnost, transparentnost a důvěryhodnost. Jeho představitelé opakovaně vyzývali politické špičky, aby nesly důsledky svých rozhodnutí. Když se nyní kritika obrátila proti samotné organizaci, nestačilo pouze vysvětlit cenu výrobků. Musela přiznat, že nedokázala správně odhadnout ani symbolický význam vlastní kampaně.

Petrov však zpochybňuje i představu, že veřejná omluva automaticky celou záležitost uzavírá. Ve svém komentáři ji přirovnává k situaci, kdy dítě po napomenutí rodičů vysloví očekávané slovo, aniž by tím zmizelo jeho původní rozhodnutí.


Jeho příměr je ostrý, ale vystihuje podstatu výhrady. Omluva může být projevem odpovědnosti, současně však neodpovídá na otázku, proč vedení organizace původní rozhodnutí považovalo za správné. Milion chvilek přitom v omluvě uvedl, že od politiků požaduje schopnost přiznat chybu a stejné pravidlo musí platit také pro něj. To je důležitý krok, nikoliv však automatická odpověď na všechny výhrady.

Občanská iniciativa s profesionálním aparátem

Kritika drahé kolekce přivedla pozornost také k finančnímu zázemí organizace. Milion chvilek již dávno není malou skupinou dobrovolníků, kteří ve volném čase svolávají demonstrace. Disponuje placeným týmem, propracovaným fundraisingem, komunikačním zázemím a schopností organizovat rozsáhlé veřejné akce. Podle informací serveru Echo24 dosahují jeho roční výnosy desítek milionů korun a náklady na placený tým přesahují 17 milionů korun.

Samotná profesionalizace občanské organizace ovšem není nic neobvyklého ani nezákonného. Pořádání velkých demonstrací, mediální komunikace, technické zabezpečení akcí či správa dárcovských kampaní vyžadují lidi a peníze. S rostoucím rozpočtem a politickým vlivem však přirozeně roste také oprávněný zájem veřejnosti o hospodaření a rozhodování organizace.

Milion chvilek uvádí, že je financován z dobrovolných soukromých darů, nepřijímá peníze ze státního rozpočtu ani od politických stran a své hospodaření zveřejňuje prostřednictvím výročních zpráv, auditů a transparentního účtu. Z dosavadních informací o sporné kolekci nevyplývá, že by její prodej představoval finanční nesrovnalost. To však neznamená, že veřejná kontrola způsobu nakládání s penězi nemá své opodstatnění.

Jakým způsobem se rozhoduje o výdajích na jednotlivé kampaně? Jakou část získaných darů spolek vynakládá na vlastní provoz a kolik na konkrétní veřejné aktivity? A jak srozumitelně vysvětluje svým podporovatelům, proč některé projekty financuje a jiné nikoliv? Pro organizaci, která staví svou důvěryhodnost na požadavku transparentnosti, by měly být přesvědčivé odpovědi samozřejmostí.


Pro část veřejnosti může být právě toto spojení problematické. Symbol občanského protestu, který si lidé běžně vyrábějí sami z papíru, se objevil v nabídce za cenu přesahující tisíc korun. Přestože spolek tvrdí, že na základní ceně nevydělával, mohl takový postup působit jako proměna společného občanského symbolu v exkluzivní módní doplněk. A právě tento dojem organizace ve své omluvě uznala jako chybný.

Petrov svůj komentář uzavírá myšlenkou, která má širší význam než samotná kauza Milionu chvilek. Podle něj by hodnoty, k nimž se lidé veřejně hlásí, měly ovlivňovat jejich jednání ještě předtím, než přijde kritika a hrozba poškození pověsti.

„Omluvit se je správné. Jenže omluva nic nemění na tom, že původní rozhodnutí člověk udělal sám, podle svého vlastního úsudku. Bez tlaku veřejnosti, která ho teprve později přiměla k nápravě,“ zdůraznil Petrov.

Publicista zároveň dodává, že veřejně deklarované zásady mají řídit rozhodování člověka především v okamžiku, kdy se rozhoduje, nikoliv až ve chvíli, kdy si uvědomí možné reputační následky. Milion chvilek může oprávněně kritizovat politiky, pořádat demonstrace i získávat finanční podporu od svých příznivců. Stejně tak má ale veřejnost právo kriticky posuzovat jeho vlastní postupy, rozhodování a hospodaření. Občanská angažovanost sama o sobě nikoho nezbavuje povinnosti vysvětlovat chyby.

Stažení kolekce bylo rychlou reakcí na veřejný nesouhlas. Organizace tím prokázala, že dokáže ustoupit od nešťastného rozhodnutí. Současně však ukázala, jak snadno může i profesionálně připravená kampaň ztratit kontakt s očekáváním vlastních podporovatelů. Čepice za 1190 korun nakonec z nabídky zmizela. Mnohem důležitější než její cena je však otázka, zda organizace, která od druhých požaduje vysoké morální standardy, dokáže stejnou přísnost dlouhodobě uplatňovat i sama na sebe.



Zdroje: 1. https://milionchvilek.cz/clanek/udelali-jsme-chybu-omlouvame-se; 2. https://www.echo24.cz/a/HR5Kz/zpravy-domov-milion-chvilek-s-cepici-za-tisicovku-narazil-i-tak-se-kolem-spolku-toci-velke-penize; 3. https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/udelali-jsme-chybu-spolek-milion-chvilek-se-omluvil-za-vecernickovske-cepice-a_2611101821_zko