Ministr obrany Jaromír Zůna sáhl k personálnímu rozhodnutí, které se připravovalo několik týdnů. Brigádní generál Radek Haratek po více než třech letech opouští velení informačních a kybernetických sil české armády. Jeho odvolání však má nečekané pokračování. Od 1. prosince se přesune na Generální štáb, kde bude působit jako poradce náčelníka armády Miroslava Hlaváče. Místo odchodu z ozbrojených sil tak dostává nové zařazení v bezprostřední blízkosti jejich nejvyššího vedení.

Personální změna přichází po měsících kontroverzí kolem vojenských projektů Karel a Volby 2025. Právě ty dlouhodobě kritizoval poslanec hnutí ANO a místopředseda sněmovního výboru pro obranu Pavel Růžička. Podle jeho tvrzení se armádní specialisté zabývali také shromažďováním informací o politicích a dalších osobách, přestože taková činnost mohla překračovat zákonné poslání ozbrojených sil. Vojenská policie případy prověřovala, podezření ze spáchání trestného činu se však nepotvrdilo. Zůstala otázka možného porušení vojenských předpisů a odpovědnosti velitelů.

Zůnovo rozhodnutí tak může působit jako první viditelný důsledek celé záležitosti. Současně ovšem vyvolává pochybnost, zda jde o skutečné vyvození odpovědnosti, nebo pouze o přesun generála na jiné prestižní místo. Ministr totiž dosud veřejně nevysvětlil, jak přesně Haratkovo nové zařazení souvisí se závěry prověřování a jaké konkrétní důsledky pro něj mají zjištěné nedostatky.

Armádní projekty Karel a Volby 2025 pod drobnohledem

Počátky kontroverze sahají do období před parlamentními volbami v roce 2025, kdy ministerstvo obrany vedla Jana Černochová z ODS a náčelníkem generálního štábu byl Karel Řehka. Armádní informační a kybernetické síly tehdy realizovaly projekty označované jako Karel a Volby 2025. Podle Růžičky při nich vojáci shromažďovali informace o veřejně činných osobách, jejich politických postojích a aktivitách na sociálních sítích.

Poslanec upozorňoval také na podezření, že armádní specialisté mohli vstupovat do internetových diskusí pod krycími identitami. Takové jednání by podle jeho kritiky představovalo závažný problém, pokud by se ukázalo, že vojenské prostředky určené k obraně státu byly využívány k monitorování domácí politické scény.


Podstatné je, že samotná existence těchto projektů nebyla popírána. Rozdílné byly výklady jejich účelu, rozsahu a zákonnosti. Zatímco armáda hovořila o legitimním výcviku, Růžička požadoval vysvětlení, proč se v materiálech vojenských specialistů objevovaly informace související s domácí politikou.

Vojenská policie zahájila v červenci 2025 úkony trestního řízení kvůli podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby, porušení povinnosti vojáka a neoprávněného nakládání s osobními údaji. Prověřování nakonec neprokázalo naplnění znaků trestného činu. Policie však upozornila na možné porušení vnitřních předpisů, zejména pravidel velení, řízení a nakládání s osobními údaji. V dubnu 2026 proto byla věc předána armádnímu velení ke kázeňskému projednání.

Z ministrovy odpovědi na Růžičkovu interpelaci podle Ekonomického deníku vyplynulo, že Haratek mohl některé úkoly zadávat přímo nižším velitelským stupňům, a obcházet tak běžnou strukturu velení. Náčelník generálního štábu mu příslušné jednání vytkl. Ani tento závěr však automaticky neznamená, že bylo prokázáno nezákonné sledování opozičních politiků.

Právě rozlišení mezi neprokázaným trestným činem a možným porušením služebních pravidel je pro posouzení celé kauzy zásadní. Absence trestního stíhání ještě nevylučuje velitelskou odpovědnost. Stejně tak ale samotné odvolání generála nemůže být vydáváno za důkaz všech původních obvinění.

Růžička žádá odpovědi, které podle něj armáda stále dluží

Pavel Růžička považuje Haratkovo odvolání za správné rozhodnutí. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz zveřejněném 11. listopadu uvedl, že ministr Zůna má podle jeho informací k dispozici spis Vojenské policie. Z toho poslanec vyvozuje, že rozhodnutí o změně velitele mohlo souviset se závažností zjištěných skutečností. Jde však o Růžičkův výklad, nikoliv o veřejně potvrzený závěr ministerstva.


Růžička rovněž upozornil, že jako oznamovatel případu dosud nemá vyjasněné své procesní postavení. Jeho právní zástupkyně podle něj podala stížnost a Vojenská policie má prověřit, zda byl poslanec některou z posuzovaných aktivit poškozen. Teprve případné přiznání postavení poškozeného by mu mohlo umožnit nahlédnout do příslušných částí spisu.

Záležitostí se má dále zabývat také sněmovní výbor pro obranu. Podle Růžičky má náčelník generálního štábu poslancům předložit podrobné informace o tom, jaké úkoly vojáci plnili, jaká data shromažďovali a koho se jejich činnost týkala. Zpravodajem projednávaného bodu má být poslanec Jindřich Rajchl.

Růžičkova kritika přitom míří i na bývalé armádní vedení. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz uvedl, že podle něj dosud nebyla uspokojivě vysvětlena podstata činnosti kybernetických sil. „Zatím jsme se nedověděli podstatu věci, proč tohle svinstvo armádní informační a kybernetické síly prováděly,“ prohlásil poslanec. Jeho slova ukazují, že Haratkovo odvolání nepovažuje za konečné vyřešení případu.

Takto závažná obvinění ovšem vyžadují konkrétní důkazy. Haratek i bývalý náčelník generálního štábu Řehka zneužití armádních kybernetických sil odmítli a dosavadní policejní prověřování trestný čin neprokázalo. Parlamentní kontrola proto může přispět k objasnění skutečností, které dosud zůstávají předmětem protichůdných tvrzení.

Odvolání s překvapivým pokračováním

Samotný Haratek se způsobem svého odvolání nesouhlasí. „Podal jsem proti tomu rozklad, protože nesouhlasím s tím, jak to ministr udělal,“ řekl Seznam Zprávám. Ještě před personálním rozhodnutím přitom požádal o předčasné ukončení služebního poměru. Ministerstvo jeho žádosti nevyhovělo s odůvodněním, že nebyla dostatečně podložena.


Zůnův postup kritizovala také bývalá ministryně obrany Jana Černochová, především kvůli nejasnostem kolem personálního rozhodování. Prezident Petr Pavel zase upozornil na význam zachování funkčnosti kybernetických sil v době rostoucích hybridních hrozeb. Prostřednictvím svého mluvčího označil kroky, které by mohly jejich činnost rozkolísat, za nezodpovědné.

Přesun generála na Generální štáb tedy nemá jednoznačný výklad. Může jít o snahu využít zkušenosti vysokého důstojníka na jiném místě, ale také o kompromis mezi ministrem a armádním velením. Bez podrobnějšího vysvětlení však nelze posoudit, zda nové zařazení představuje skutečné omezení Haratkova vlivu, nebo pouze změnu názvu funkce.

A tím se dostáváme k nejcitlivější části celé záležitosti. Pokud ministr odvolal velitele kvůli zjištěným nedostatkům ve velení, proč mu současně zůstává místo v nejvyšším armádním aparátu? Jaké budou jeho nové pravomoci, odpovědnost a služební podmínky? A jak má veřejnost rozumět personálnímu opatření, jehož důsledkem je přesun z velitelského postu přímo do blízkosti náčelníka generálního štábu?

Označit Haratkovo nové místo za trafiku by bez znalosti konkrétních podmínek bylo předčasné. Pochybnosti jsou však pochopitelné. Armáda by měla dokázat vysvětlit, zda generál odchází z velení kvůli manažerskému selhání, ztrátě ministrovy důvěry, nebo z jiných služebních důvodů. Bez této odpovědi může celé rozhodnutí působit jako personální přesun, který sice ukončí jednu kontroverzi, ale její podstatu nechá nedotčenou.

Zůna odvoláním Haratka ukázal, že je připraven zasáhnout i proti vysokému armádnímu veliteli. Zda tím současně vyvodil odpovědnost za kauzy Karel a Volby 2025, zůstává nejasné. Generál totiž z armády neodchází. Jen mění kancelář. A pokud má být právě tohle výsledkem několikaměsíčního prověřování, zaslouží si veřejnost podstatně přesvědčivější vysvětlení než pouhé oznámení nového služebního zařazení.



Zdroje: 1. https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zuna-odvolal-sefa-kybernetickych-sil-haratka-stane-se-poradcem-sefa-armady_2611091829_lbl; 2. https://ekonomickydenik.cz/poslanec-podal-trestni-oznameni-kvuli-dvema-cvicenim-armady/; 3. https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/-To-svinstvo-ktere-provadeli-Co-po-odvolani-generala-jehoz-lide-mozna-sledovali-i-vas-799424