Německý kancléř Friedrich Merz postavil evropské partnery před tvrdou podmínku. Pokud se všechny členské státy nezavážou k dalšímu financování Ukrajiny, Berlín je připraven zablokovat postup jednání o novém sedmiletém rozpočtu Evropské unie. Požadavek největšího evropského přispěvatele vyvolal ostrou reakci v Praze a Bratislavě. Slovenský premiér Robert Fico jej označil za vydírání, český předseda vlády Andrej Babiš zpochybnil jeho smysl a hnutí SPD odmítlo další finanční závazky vůči Kyjevu.

K diplomatické roztržce došlo v době, kdy Evropská unie připravuje rozpočet na období let 2028 až 2034 a současně hledá způsob, jak zajistit financování Ukrajiny pro příští rok. Kyjev odhaduje svůj rozpočtový schodek na přibližně 70 miliard eur, tedy zhruba 1,7 bilionu korun. Evropská unie by měla podle dosavadních předpokladů zajistit 45 miliard eur. Právě na zapojení všech členských států do tohoto financování německý kancléř naléhá.

Merz svůj požadavek formuloval v dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi. Podle informací agentury Reuters a deníku Financial Times považuje společný závazek všech zemí k podpoře Ukrajiny za nezbytnou podmínku pro projednávání dalších otázek, zejména těch, které mají finanční dopady. Německo tak propojuje dvě dosud oddělené záležitosti. Zajištění peněz pro válkou zasaženou Ukrajinu a schvalování dlouhodobého rozpočtu, z něhož budou v dalších letech financovány také zemědělství, regionální rozvoj a další evropské programy.

Fico odmítl německý tlak a připomněl právo veta

Slovenský premiér Robert Fico na Merzův postup reagoval v úterý 10. listopadu při společném jednání české a slovenské vlády v Bratislavě. Německého kancléře obvinil z toho, že se snaží prosadit své požadavky prostřednictvím rozpočtového nátlaku na ostatní členské státy.

„To, co dělá spolkový kancléř, je typické vydírání. A já to odmítám,“ prohlásil Fico. Současně upozornil, že Německo nemá při rozhodování o evropském rozpočtu větší hlasovací práva než menší členské země. Slovensko podle něj disponuje stejným právem veta jako Spolková republika Německo.

Ficova reakce nebyla pouze slovním odmítnutím německého požadavku. Slovenský premiér naznačil, že Bratislava je připravena hájit své stanovisko i při samotném rozhodování o evropském rozpočtu. V praxi by to znamenalo, že proti německému tlaku může postavit vlastní možnost zablokovat dohodu, pokud by její podmínky považoval za nepřijatelné.


Podobně kriticky vystoupil také český premiér Andrej Babiš. Německému kancléři připomněl, že návrh nového evropského rozpočtu již obsahuje rozsáhlé prostředky určené Ukrajině. Pokud by tedy Německo schválení rozpočtu zablokovalo, ohrozilo by podle Babiše také financování, které chce samo prosadit.

Babiš při jednání v Bratislavě uvedl, že Merz „asi zapomněl“, že evropský rozpočet již s penězi pro Ukrajinu počítá. Vyhrožování mezi členskými státy označil za nepřijatelné. Jeho argument míří na rozpor mezi cílem německého kancléře a prostředkem, který k jeho dosažení zvolil. Berlín chce zajistit další peníze pro Kyjev, současně však hrozí zablokováním rozpočtového procesu, jehož součástí je i dlouhodobá pomoc Ukrajině.

Český premiér zároveň upozornil na další problém evropské politiky. Podle něj by se členské státy měly více zapojit do diplomatických jednání o ukončení války a nespoléhat pouze na Spojené státy. „Není možné, aby za nás vyjednávali Američané,“ prohlásil Babiš a vyzval evropské představitele k nominaci vlastních zástupců pro mírová jednání.

Česká vláda přitom již dříve odmítla účast na společných garancích za evropskou půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Stejnou výjimku si vyjednaly Slovensko a Maďarsko. Nynější německý požadavek by mohl tyto dříve dohodnuté výjimky politicky zpochybnit, přestože samotný dopis kancléře žádnou novou právní povinnost členským státům nezakládá.

SPD odmítá další půjčky i ručení za ukrajinské dluhy

Ještě jednoznačněji formulovalo svůj postoj hnutí SPD, které je součástí české vládní koalice. Na sociálních sítích reagovalo na Merzův požadavek ostrým prohlášením, v němž odmítlo jakýkoliv nátlak na Českou republiku v otázce dalšího financování Ukrajiny.

„Rozhodně jsme proti tomu, aby nás někdo vydíral a aby nám někdo přikazoval, že máme financovat Ukrajinu!“ uvedlo hnutí. Současně zopakovalo svůj dlouhodobý požadavek, aby se Česko nepodílelo na nových finančních závazcích vůči Kyjevu.

„SPD bude nadále prosazovat náš postoj, že Česká republika nebude financovat Ukrajinu a že nebudeme ručit za půjčky EU vůči Ukrajině!“ stojí v prohlášení, které hnutí zveřejnilo v reakci na německé ultimátum.


Pokud by Berlín skutečně trval na tom, že bez účasti všech členských států nepřipustí dohodu o budoucím evropském rozpočtu, mohl by se z financování Ukrajiny stát zásadní střet o způsob rozhodování uvnitř Unie.

Německý kancléř své stanovisko obhajuje potřebou spravedlivějšího rozdělení finanční zátěže. Berlín patří k největším poskytovatelům pomoci Ukrajině a současně je největším čistým přispěvatelem do evropského rozpočtu. Podle Merze není dlouhodobě přijatelné, aby značnou část nákladů nesla pouze omezená skupina členských zemí.

„Podpora Ukrajiny je otázkou naší nedělitelné evropské bezpečnosti a stejně tak musí být sdílena odpovědnost za její financování,“ napsal Merz v dopise předsedovi Evropské rady. Německý kancléř zdůrazňuje, že pomoc Kyjevu nepovažuje pouze za solidaritu s napadenou zemí, ale také za investici do bezpečnosti celé Evropy.


Výhrady vůči propojení obou otázek mají vedle Prahy a Bratislavy také Maďarsko a Bulharsko. Maďarský premiér Péter Magyar sice odmítl označit Merzův postup za vydírání, přesto upozornil, že spojování evropského rozpočtu s dalšími půjčkami Ukrajině nepovažuje za vhodný signál. Argumentoval také napjatou situací maďarských veřejných financí. Bulharský premiér Rumen Radev zase upozornil na vysoké rozpočtové schodky své země.

Rozdílné postoje odrážejí hlubší rozpor mezi členskými státy. Země, které do společného rozpočtu přispívají nejvíce, požadují širší sdílení nákladů na evropské priority. Státy střední a východní Evropy naopak zdůrazňují potřebu zachovat prostředky pro vlastní hospodářský rozvoj, zemědělství a infrastrukturu. Právě tyto peníze by se při dlouhodobé rozpočtové blokádě mohly stát předmětem mimořádně tvrdého vyjednávání.

Merz hrozí blokádou. Fico připomíná, že veto má každý

Merzův postup ukazuje, jak významnou roli může při evropských jednáních sehrát právo veta. Schválení víceletého finančního rámce vyžaduje jednomyslnou dohodu členských států. Německo proto může odmítnout rozpočet, který nepovažuje za přijatelný, stejně jako Slovensko nebo Česká republika mohou odmítnout podmínky, s nimiž nesouhlasí.

Z právního hlediska tedy Berlín využívá možnost, kterou evropská pravidla přiznávají každému členskému státu. Politicky však jeho požadavek vyvolává zásadní otázku. Má být souhlas s dlouhodobým hospodařením Evropské unie podmíněn přijetím dalšího finančního závazku, proti němuž se některé členské vlády výslovně stavějí?

Pro Roberta Fica je odpověď jednoznačná. Německý požadavek považuje za nepřípustný nátlak a je připraven se mu bránit. Andrej Babiš upozorňuje na jeho možné důsledky pro samotnou Ukrajinu a SPD odmítá, aby Česká republika převzala další finanční odpovědnost.


Rozhodující jednání evropských představitelů teprve přijdou. Už nyní je však zřejmé, že příprava nového rozpočtu nebude pouze debatou o rozdělování evropských miliard. Stává se také zkouškou toho, nakolik dokážou členské země prosazovat rozdílné národní zájmy, aniž by ochromily společné rozhodování.

Merz vsadil na finanční sílu Německa. Fico mu připomněl, že při schvalování evropského rozpočtu má Slovensko stejné právo veta. Babiš zase odmítl přijímat další závazky pod hrozbou rozpočtové blokády. Pokud žádná ze stran neustoupí, může se německé ultimátum obrátit proti samotnému cíli, kvůli němuž vzniklo.