Na Úřadu vlády vypukla stávka. Desítky zaměstnanců protestují proti plánovanému přesunu agend týkajících se lidských práv, rovnosti žen a mužů, závislostí nebo duševního zdraví na jednotlivá ministerstva. Odborová organizace Straka varuje, že nejde pouze o organizační změnu, ale o oslabování státní služby, rozpad meziresortní koordinace a další propouštění.

Spor však zdaleka nepřináší jen debatu o fungování státní správy. Pro část kritiků představuje mnohem širší střet o to, jakou roli mají v českém veřejném prostoru hrát neziskové organizace a zda mají být nadále financovány z veřejných rozpočtů v dosavadním rozsahu.


„To, že něco funguje, neznamená, že to je to, co chceme, aby na Úřadu vlády fungovalo,“ napsala na síti facebook Marková.

Podle Markové není současný odpor motivován obavou o kvalitu státní správy, ale především snahou zachovat dosavadní systém kontaktů, vlivu a finančních toků. Tvrdí, že řada organizací je úzce propojena s lidmi působícími v poradních orgánech vlády nebo státní správě a že z veřejných rozpočtů získávají prostředky především na vlastní provoz.

„Chápu, že jim vadí, že se zpřetrhají zaběhnuté pavučinky konexí, známostí a finančních toků. Chápu, že většinu peněz ty neziskovky používají na své platy a tedy sami na sebe. Chápu, že bude bolestivé o ně přijít,“ uvedla.

Její komentář se nese v silně ironickém tónu. Zpochybňuje přínos části projektů financovaných z veřejných peněz a tvrdí, že jejich konec by pro běžné občany nepředstavoval žádnou zásadní ztrátu.

„Chápu, že mají pocit, že desítky obskurních projektů ala genderové rozložení novinářů v Moldávii nebo úchylácké hraní na doktory ve školkách pod vedením neziskovky Nesehnutí pro nás bude smrtonosnou ztrátou, ale nebude. Dokonce bych řekla, že se nám všem dost uleví.“

Marková zároveň naznačuje, že protesty zaměstnanců Úřadu vlády vnímá jako obranu prostředí, které podle ní ztratilo kontakt s běžným životem mimo státní správu a neziskový sektor.


Zastánci reorganizace argumentují, že přesun agend na jednotlivá ministerstva může vést k větší přehlednosti a odpovědnosti. Kritici naopak varují před oslabením témat, která byla dosud koordinována z Úřadu vlády.

Právě tato otázka dnes tvoří jádro sporu. Zda jde o snahu zefektivnit fungování státu a omezit výdaje, nebo o zásah do oblastí, které považují jejich zastánci za důležitou součást veřejné politiky.

Jana Marková má v této debatě jasno. Argument, že něco fungovalo desítky let, podle ní sám o sobě nestačí.