TOP 09 vstoupila do opozice s problémem, který je v něčem přesným opakem situace KDU-ČSL. U lidovců se nový předseda Jan Grolich snaží znovu definovat, co má moderní KDU-ČSL představovat a koho má oslovovat. U TOP 09 její ideové zařazení příliš nejasné není.

Strana dlouhodobě prosazuje rozpočtovou odpovědnost, silné ukotvení České republiky v Evropské unii a NATO, přijetí eura, podporu obrany, vzdělávání a modernizace státu. Ani po skončení společné sněmovní kandidatury SPOLU se těchto základních pozic nevzdává. Její problém je jiný: kolik lidí potřebuje k prosazování těchto myšlenek právě samostatnou TOP 09?

Červnový volební model STEM dává straně 3,4 procenta. Podle tohoto průzkumu by tedy samostatná TOP 09 zůstala mimo Poslaneckou sněmovnu. STEM současně upozorňuje, že strana má relativně stabilní, ale malou voličskou základnu tvořenou především vysokoškolsky vzdělanými lidmi.

Přitom nejde o stranu bez programu, politiků nebo parlamentního zastoupení. Jde o stranu, která po letech společných sněmovních kandidatur s ODS a KDU-ČSL musí znovu dokázat, že její politická nabídka potřebuje také vlastní politickou značku. Tento úkol převzal Matěj Ondřej Havel.

Havel zdědil značku, která je čitelná, ale příliš malá

TOP 09 změnila vedení krátce po sněmovních volbách. Na listopadovém sněmu 2025 vystřídal Markétu Pekarovou Adamovou v čele strany Matěj Ondřej Havel. Získal 120 ze 171 odevzdaných hlasů delegátů. Prvním místopředsedou se stal Jiří Pospíšil.

Havel přitom nepřebíral stranu jako politický nováček. Je poslancem a vzdělávání se stalo jedním z témat, na kterých dlouhodobě buduje vlastní politický profil. Už v předchozím volebním období vedl sněmovní školský výbor a školství zůstává výraznou součástí jeho veřejného vystupování.


Jeho úkol je ale ještě složitější. Nestačí, aby voliči poznali nového předsedu. Musí také pochopit, proč by měli volit jeho stranu. Ideový profil TOP 09 je přitom poměrně čitelný. Mnohem méně jasné je, zda dostatečně velká část voličů považuje právě tuto kombinaci témat za důvod volit samostatnou stranu.

TOP 09 se tuto otázku pokouší řešit programově. V červnu představila priority Moderní a odolné Česko, které zahrnují bezpečnost, ekonomiku, vzdělávání, životní prostředí, fungování státu i postavení České republiky v Evropě. Strana znovu zdůrazňuje odpovědné veřejné finance, evropskou orientaci, bezpečnost, vzdělávání a modernizaci státu.

To jsou poměrně jednoznačné politické postoje. TOP 09 tedy nemusí od začátku hledat, čemu vlastně věří. Musí hledat lidi, pro které jsou právě tyto postoje natolik důležité, aby kvůli nim dali hlas samostatné TOP 09.

TOP 09 soutěží téměř se všemi svými bývalými partnery

Červnová data STEM velmi přesně ukazují základní problém strany. TOP 09 má relativně malou voličskou základnu a její potenciální voliči se výrazně překrývají především s ODS, STAN a Piráty. To znamená, že téměř v každém směru, kterým se Havel pokusí expandovat, už stojí konkurent.

Ekonomicky pravicového a fiskálně konzervativního voliče oslovuje ODS. Proevropského středového voliče získává STAN. Mladšího městského liberálního voliče oslovují Piráti. Do prostoru někdejšího SPOLU vstoupilo také hnutí Naše Česko Martina Kuby. STEM uvádí, že jeho nástup oslabil právě TOP 09 a KDU-ČSL.

TOP 09 tak čelí jednomu z největších problémů diferenciace ze všech stran bývalé vlády. Její jednotlivé postoje mohou podporovat podstatně větší skupiny lidí, než kolik jich chce volit samotnou stranu.


Zajímavým příkladem je euro. TOP 09 patří mezi jeho nejjednoznačnější zastánce a přijetí společné evropské měny zůstává součástí jejího politického profilu. To je strategicky zajímavé právě proto, že euro není jednoduchým většinovým tématem.

Strana tím ale může získat něco jiného: rozpoznatelnost. Místo snahy být přijatelná pro každého může říci, že existují otázky, ve kterých je připravena zastávat jasnou pozici i tehdy, když není nejpopulárnější. Podobně postupuje v otázkách evropské integrace, obrany, podpory Ukrajiny nebo veřejných financí.

Do stejné logiky zapadá Havlova teze, že populismus nelze porážet ještě větším populismem. Strategicky je to srozumitelné. Volebně je to ale riskantní.

TOP 09 totiž nepotřebuje pouze udržet několik procent přesvědčených příznivců. Potřebuje získat další voliče. A mezi ideovou rozpoznatelností a schopností rozšířit elektorát může vzniknout napětí. Pokud strana své postoje příliš změkčí, může se začít podobat konkurentům. Pokud je naopak ještě více zvýrazní, může si upevnit vlastní identitu, ale současně omezit prostor pro růst. To je Havlovo hlavní strategické dilema.

Po společné kandidatuře SPOLU musí TOP 09 obstát sama

Společná sněmovní kandidatura SPOLU tuto otázku několik let zakrývala. TOP 09 nemusela dokazovat, zda sama získá pět procent. Její voliči hlasovali pro společnou nabídku ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Takové uspořádání umožňovalo menším partnerům zachovat vlastní identitu a současně výrazně snižovalo riziko propadnutí jejich hlasů.

Nyní se situace mění. V modelech, které jednotlivé strany někdejší koalice měří samostatně, musí TOP 09 znovu soutěžit právě s těmi, s nimiž ještě nedávno sdílela kandidátku. A současná čísla nejsou příznivá.


Na rozdíl od stran, které musí hledat nové programové ukotvení, může TOP 09 stavět na kontinuitě. Veřejné finance, Evropa, bezpečnost, vzdělávání a modernizace státu vytvářejí relativně soudržný celek. Program Moderní a odolné Česko tuto kontinuitu potvrzuje. Strana hovoří například o změnách ve vzdělávání, digitalizaci veřejné správy, veřejných financích, energetice, obraně nebo dalším evropském směřování země.

Samotný program ale volby nevyhrává. Musí se z něj stát politický příběh, kterému veřejnost rozumí a který dokáže spojit s konkrétními lidmi. Tady se dostáváme k Havlovu skutečnému úkolu.

Martin Kupka musí po volební porážce nově definovat ODS. Vít Rakušan musí dokázat, že STAN umí růst také mimo bývalý vládní blok. Zdeněk Hřib potřebuje rozšířit sociální a geografické hranice Pirátů. Jan Grolich musí znovu vysvětlit smysl samostatné KDU-ČSL. 

Matěj Ondřej Havel stojí ale před trochu jinou otázkou. Musí dokázat, že samostatná TOP 09 není pouze souborem myšlenek, které mohou stejně dobře prosazovat jiné opoziční strany. V tom spočívá její existenční problém.


A aby TOP 09 dlouhodobě přežila samostatně, musí existovat nejméně pět procent lidí, kteří nebudou pouze souhlasit s některými jejími názory, ale budou přesvědčeni, že právě ona je jejich nejlepší politickou reprezentací. To dnes průzkumy nepotvrzují. STEM v červnu naměřil TOP 09 3,4 procenta a zároveň upozornil na malou voličskou základnu a její výrazný překryv s dalšími opozičními stranami.

Pro Havla je proto důležité nejen zvyšovat vlastní známost, ale především vytvořit důvod, proč má veřejnost potřebovat právě TOP 09. Strana dnes nemusí hledat svou ideologii. Tu má. Nemusí zásadně hledat ani témata. Také ta má. Její letošní programové priority znovu stavějí na bezpečnosti, ekonomice, vzdělávání, fungování státu a evropském ukotvení České republiky.

Musí hledat voliče, pro které jsou právě tato témata natolik důležitá, že kvůli nim dají hlas samostatné TOP 09. Tím se současně uzavírá celý problém strany: program má. Teď musí dokázat, že má také dostatek vlastních voličů.



Zdroje: 1. STEM – Volební tendence české veřejnosti, červen 2026⁠; 2. Median – Sněmovní volební model, červen 2026⁠; 3. TOP 09 – Program Moderní a odolné Česko⁠; 4. TOP 09 – Programové priority pro moderní a odolné Česko⁠