České zdravotnictví má v roce 2027 hospodařit s rekordními 605 miliardami korun. Ministerstvo zdravotnictví stanovilo očekávané náklady na 604,9 miliardy, takže výsledkem má být přebytek pouhých 100 milionů korun. V systému, kterým každoročně protékají stovky miliard, jde prakticky o účetní rovnováhu. Jednoprocentní výpadek příjmů by přitom znamenal ztrátu více než šesti miliard korun a okamžitý návrat k deficitnímu hospodaření.

Samotný vyrovnaný rozpočet navíc neznamená, že se zdravotní pojišťovny dostaly z finančních problémů. Jejich peněžní rezervy se několik let snižují a mezi jednotlivými institucemi existují výrazné rozdíly. Ministerstvo spoléhá na vyšší výběr pojistného, růst mezd a omezení dynamiky některých výdajů. Zásadní otázkou proto zůstává, zda jde o skutečnou stabilizaci systému, nebo pouze o krátkodobé vyrovnání příjmů a nákladů.

Úhradová vyhláška pro rok 2027, vydaná pod číslem 205/2026 Sb., počítá s příjmy 605 miliard korun. Na zdravotní služby má připadnout přibližně 583,7 miliardy, dalších 21,3 miliardy představují ostatní náklady systému včetně provozu pojišťoven a příslušných fondů. Celkové náklady mají proti roku 2026 vzrůst přibližně o pět procent.

Plánovaný přebytek 100 milionů korun odpovídá pouze 0,017 procenta očekávaných příjmů. Pokud by skutečný výběr pojistného zaostal za předpoklady o jedno procento, znamenalo by to výpadek 6,05 miliardy korun. Při nezměněných nákladech by se plánovaný přebytek změnil ve schodek téměř šesti miliard. Podobný výsledek by přineslo jednoprocentní překročení výdajů.


Důvodová zpráva k vyhlášce výslovně upozorňuje, že její konečný finanční dopad nelze přesně určit. Zdravotní pojišťovny a poskytovatelé totiž mohou uzavírat individuální dohody o úhradách. Ministerstvo zároveň očekává, že některé segmenty zdravotnictví porostou rychleji, zejména domácí péče, diagnostika a jednodenní chirurgie.

Podstatné je také nastavení růstu nemocničních úhrad. Regionální nemocnice mají podle ministerstva získat relativně výraznější navýšení než fakultní nemocnice. Součástí změn je přesun jednodušších výkonů do regionů a soustředění specializované péče do velkých center. Taková reorganizace může přinést úspory, její skutečné ekonomické výsledky však bude možné hodnotit až podle provozních a finančních údajů. Vyrovnaná úhradová vyhláška proto představuje plán financování, nikoli záruku, že všechny zdravotní pojišťovny budou skutečně hospodařit bez schodku.

Rezervy pojišťoven slábnou. Peníze nejsou rozděleny rovnoměrně

Ještě důležitější než samotný plán na rok 2027 je vývoj finančních rezerv. Podle podkladů ministerstva se zůstatky na bankovních účtech zdravotních pojišťoven snížily z 69,9 miliardy korun na začátku roku 2021 na 43,2 miliardy na konci roku 2025. Během pěti let tak systém využil více než 26 miliard korun dříve nahromaděných prostředků.

Původní zdravotně pojistné plány pro rok 2026 předpokládaly příjmy 555,8 miliardy a výdaje 570,8 miliardy korun, tedy schodek téměř 15 miliard. Ministerstvo následně odhad zlepšilo s ohledem na vyšší výběr pojistného a nižší než původně očekávané náklady. Přesto pro konec letošního roku předpokládá celkové zůstatky přibližně 33,2 miliardy korun.


Problémem je především nerovnoměrné rozdělení peněz mezi jednotlivé pojišťovny. Starší zdravotně pojistné plány předpokládaly ke konci roku 2026 závazky po splatnosti ve výši tří miliard korun u Vojenské zdravotní pojišťovny a 2,3 miliardy u Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra. Tyto hodnoty však představovaly předpoklady, nikoli již vzniklé dluhy. Pojišťovna ministerstva vnitra navíc v říjnu uvedla, že aktuálně žádné závazky po splatnosti nemá a považuje své hospodaření za stabilizované.

Rozdíl mezi původními plány a aktuálním vývojem ukazuje, proč je nutné pravidelně zveřejňovat skutečné výsledky jednotlivých pojišťoven. Souhrnný zůstatek systému sám o sobě nevypovídá o tom, zda všechny instituce dokážou včas platit nemocnicím, ambulancím a dalším poskytovatelům.

Stát letos přistoupil k mimořádnému přerozdělení přibližně 7,9 miliardy korun od Všeobecné zdravotní pojišťovny směrem k zaměstnaneckým pojišťovnám. Opatření pomáhá vyrovnávat jejich rozdílnou finanční situaci, ale nepřináší systému žádné nové prostředky. Jedna pojišťovna získává peníze, které jiná ztrácí.

Podobně fungovala předsunutá platba za státní pojištěnce ve výši 13,1 miliardy korun. Ta dočasně zlepšila hotovostní situaci pojišťoven, ale podle stanovených pravidel má být do konce roku 2026 vrácena. Od ledna 2026 byly navíc zrušeny dosavadní zákonné rezervní fondy zdravotních pojišťoven a jejich prostředky byly převedeny do základních fondů. Pojišťovny tak získaly větší možnost využívat peníze k financování péče, ale současně zmizela předchozí povinnost držet samostatně vymezené rezervy.


Třináct miliard od státu pomůže. Rozhodující bude rok 2028

Financování roku 2027 je výrazně závislé na navýšení státních plateb za děti, důchodce, studenty a další skupiny státních pojištěnců. Vláda původně navrhovala zvýšení přibližně o 21 miliard korun. Poslanecká sněmovna však 4. listopadu schválila úpravu, která mimořádné navýšení snižuje na zhruba 13 miliard. Zákon musí ještě projít Senátem a podpisem prezidenta.

Rozdíl má být podle předkladatelů nahrazen zejména očekávaným vyšším výběrem pojistného a rozšířením okruhu státních pojištěnců v kategorii pečujících osob. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch připustil, že novela nepředstavuje dlouhodobé řešení a resort připravuje další systémové změny.

Z ekonomického hlediska je důležité, že vyšší výběr pojistného není garantovaným příjmem. Závisí na skutečném růstu mezd a zaměstnanosti. Pokud ekonomika poroste pomaleji, než předpokládá ministerská prognóza, může se část očekávaných peněz ztratit.

Dalším opatřením je omezení maximálních přídělů do provozních fondů zdravotních pojišťoven o tři miliardy korun. Ministerstvo však samo v důvodové zprávě připouští, že tento krok nemusí vést ke skutečnému poklesu provozních výdajů ve stejném rozsahu. Účetní přesun prostředků proto nelze automaticky považovat za dosaženou úsporu.


Náklady však porostou i nadále. Stárnutí populace zvyšuje poptávku po chronické, následné a dlouhodobé péči. Moderní léčiva a technologie rozšiřují možnosti léčby, ale často také zvyšují její cenu. Zdravotnická zařízení současně čelí personálnímu tlaku a požadavkům na růst odměňování.

Řešení proto nelze hledat pouze v opakovaném navyšování státních plateb. Důležitá je také změna organizace péče, účinnější kontrola nákladů, lepší využívání nemocničních kapacit a postupný přechod k financování podle skutečných výsledků léčby. Takové změny však vyžadují čas a jejich ekonomický přínos musí být doložen.

České zdravotnictví se podle dostupných údajů nenachází v bezprostředním finančním kolapsu. Současně však existují jasné známky oslabování jeho rezerv a rostoucí závislosti na příjmových prognózách. Vyrovnaná úhradová vyhláška může přinést potřebnou stabilizaci, sama ale neodstraňuje příčiny předchozího deficitního hospodaření.

Rozhodující otázkou proto není, zda ministerstvo dokáže sestavit rozpočet s přebytkem 100 milionů korun. Podstatné je, zda zdravotní pojišťovny zvládnou včas financovat potřebnou péči i při méně příznivém vývoji ekonomiky. Pokud systém nedokáže obnovovat finanční rezervy a současně zvyšovat efektivitu, může být vyrovnaný rok 2027 pouze přestávkou mezi dalšími deficity.



Zdroje: 1. Ministerstvo zdravotnictví – Úhradová vyhláška pro rok 2027 a důvodová zpráva; 2. Ministerstvo zdravotnictví – Finanční rámec zdravotního pojištění na rok 2027⁠; 3. Ministerstvo zdravotnictví – Zůstatky na fondech zdravotních pojišťoven⁠; 4. Důvodová zpráva k novele plateb za státní pojištěnce – Hospodaření pojišťoven⁠; 5. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra – Stanovisko k hospodaření; 6. ČTK – Sněmovna schválila změnu plateb za státní pojištěnce; 7. Poslanecká sněmovna – Sněmovní tisk 235, změna pojistného na veřejné zdravotní pojištění⁠; 8. Nejvyšší kontrolní úřad – Stanovisko ke státnímu závěrečnému účtu za rok 2025⁠