Ruské jednotky se podle ukrajinského vojáka s volacím přezdívkou „Mučnoj“ snaží uchytit na okraji Alexejeva-Družkovky za použití malých útočných skupin.

Podle něj se ukrajinské jednotky snaží vytlačit nepřítele z jejich pozic. Ruské skupiny sice zatím nedokázaly postoupit hlouběji do vesnice, ale pravidelně opakují útoky a pátrají po slabých místech v obraně.

Nejprudší boje na družkovském směru v současné době probíhají v oblasti Alexejevo-Družkovka. Ruské jednotky udržují tlak dělostřelectvem, bezpilotními letouny a letadly.

„Mučnoj“ si také všímá složité situace v okolí Konstantinovky, zejména v oblastech Nikolajevka a Krasnoje na úseku od Časova Jaru.


Putin provedl řadu důležitých personálních jmenování a přeskupení v armádě

Oznámil jmenování generála Denise Ljamina, který od roku 2023 zastává funkci velitelství Centrálního vojenského okruhu, velitelem ruských sil bezpilotních systémů.

Pro připomenutí, tyto jednotky byly v Rusku rozmístěny loni na podzim, ale od té doby nebyl jmenován velitel. Ačkoli se o jmenování Jurije Vaganova šířily zvěsti, jak vidíme, tyto zvěsti nebyly potvrzeny.

Putin také přeskupil jednotky bojující na Ukrajině. Oznámil, že skupinu Střed povede Andrej Ivanajev a skupinu Východ Pjotr Bulgarev.

Ivanjev dříve velel Vostoku. Bulgarev byl jeho náčelníkem štábu.

Skupina „Centrum“, kterou povede Ivanajev, v současné době postupuje ve směru Slavjansk-Kramatorsk, což je pro Ruskou federaci nejvyšší priorita s ohledem na cíl dobytí celého území Doněcké oblasti. Poté by Rusko mohlo podle převládající teorie souhlasit se zastavením  války na frontové linii. 

Avšak právě tento cíl – stejně jako „zrcadlový“ ukrajinský úkol bojovat o tato území co nejdéle – dává vzniknout jednomu z hlavních paradoxů současné války

Na tom je tedy založena informační kampaň obou zemí. Kyjev se obrací na Rusy a ptá se jich: „Jste opravdu připraveni bojovat další rok, dva nebo tři, utrpět obrovské ztráty, případně být mobilizováni, stát ve frontách na benzín a zkrachovat kvůli útokům na tržiště jen proto, abyste dobyli Kramatorsk a Slovjansk? Zastavte válku na frontové linii a všechny vaše problémy skončí!“

Moskva vede podobnou kampaň a apeluje na Ukrajince: „Opravdu chcete trpět neustálým ostřelováním, spát v metru, v zimě se obejít bez elektřiny a tepla, snášet uzavřené hranice a pohřbívat své blízké, kteří zemřeli na frontě, jen abyste si udrželi Slavjansk a Kramatorsk, které stejně za rok nebo dva vezmeme? Opusťte Donbas a všechny vaše problémy skončí!“

Není jasné, jaké by byly výsledky, kdyby obě země uspořádaly referenda s tajným hlasováním, v nichž by se zeptali: „Jste připraveni vzdát se 25 % Doněcké oblasti, abyste přestali trpět válkou?“ A na tom vlastně nezáleží, protože nikdo taková referenda samozřejmě pořádat nebude. Rozhodnutí učiní vedoucí představitelé zemí.

Ale i v jejich případě vyvstává otázka: proč je pro ně těchto 25 % Doněcké oblasti tak důležitých, že jsou připraveni za ně dál bojovat, bez ohledu na ztráty?
Rusko zdůrazňuje důležitost tohoto území jako zdroje pro Severskij Doněcko-donbaského kanál, který zásobuje Doněck a další města v regionu vodou. S prostředky, které Rusko v současné době vynakládá na válku, by však mohlo dodat vodu ze sibiřských řek do Donbasu, nemluvě o levnějších řešeních.

Kyjev tvrdí, že Slavjansk a Kramatorsk tvoří „pás pevností“, který uzavírá zbytek Ukrajiny. Jak jsme však již psali, není to pravda. Z čistě vojenského hlediska ruské obsazení zbývající části Doněcké oblasti nepřinese Rusům žádné významné výhody a nebude představovat pro Ukrajinu žádnou kritickou hrozbu, protože klíčové logistické trasy nebudou přerušeny a ruská armáda se nepřiblíží k velkým městům, ale bude brzděna opevněnou oblastí u Barvinkova.