Svátek má:
Aneta
Komentáře
Emanuel Vejnar
evangelický farářOpravdu jde o smíření?
Narodil jsem se v Duchcově, kde můj otec jako evangelický farář po válce navázal na práci svého německého předchůdce. Ten se vrátil do Říše, z níž sem před lety přišel. Nevím, jestli z titulu tehdejší judikatury musel.Ale i kdyby zůstat mohl, bylo jasné, že v poválečném Československu farářem nebude. Odejít pro něj tedy bylo perspektivnější řešení nežli zůstat. Ostatně pamatuji, jak ještě po letech usilovali někteří z těch, kteří zůstali, o vystěhování do Německa. Až do svého odsunu německý farář spolupracoval s českým farářem. Pomáhal zejména s pohřby, kterých bylo poslední válečný rok šestkrát více než jindy. Se sborem se však farář Hickmann rozloučil 27. května 1946 svatbou. Tou jakoby osobně smířeně předával svůj německý sbor do českých rukou. Oba snoubenci byli totiž Češi.
V době, kdy k nám ještě nejezdili němečtí turisti, jsem občas ve městě zaslechl němčinu. Odsun, schválený vítěznými velmocemi jako součást trestu za viny, tedy nebyl kolektivní. Tento trest měl své výluky. Ty nemohly být veliké, protože v červnu 1938 volilo v pohraničí Henleinovu Sudetoněmeckou stranu 90% německých voličů a v prosinci téhož roku 98,9%. Přesto se do těch výluk vešel i člověk z naší ulice pocházející ze smíšeného manželství, který přijal německé občanství a za války sloužil na ponorce. Němce jsme měli i ve sboru. Nepamatuji jediný případ nějaké národnostní třenice. Přitom jeden z místních českých evangelíků, JUDr. Pavel Vančura, byl za účast v odboji v Mnichově popraven a další, Antonín Sochor genmjr. in memoriam, od Němců také mnoho zakusil.
Pifku na Němce mám dodnes při sledování válečných filmů. Jakmile však film skončí a já se vrátím do současnosti, je po problému. Když jsem po roce 1968 začal vyjíždět do bývalé NDR, nikdy jsem nenarazil na německou aroganci. Spíše jsem z jejich strany naopak cítil vědomí viny, které jsem nikdy nezneužil. Pravda, ty kontakty probíhaly na rovině evangelické církve a mohly tak být poněkud specifické. Vstřícné, vzájemně nevyčítavé a jakýchkoli nároků prosté byly i hovory s lidmi, kteří se po roce 1989 přijížděli podívat na místa, kde žili a na kostel, do kterého chodili jejich rodiče. Přičítám to tomu, že si byli vědomi svých historických vin. A my jsme zas byli srozuměni s tím, že byli za tyto viny potrestáni. To nám otevíralo možnost nové, minulostí nezatížené komunikace.
Nechápal jsem, proč Václav Havel rozvířil, co už bylo usazeno. A ještě tak jednostranně, jako by Československo Němcům způsobilo újmu, kterou je třeba nějak kompenzovat. V určitých kruzích se tato myšlenka stala módní a novináři se předháněli v předkládání kriminálních počinů, které míchali do toho, co se dělo podle zákona. Do historické reality zemi vrátila až roku 1997 přijatá Česko-německá deklarace. V ní obě vlády s výslovným uvedením toho, že je třeba brát v úvahu příčinu a následek, pojmenovaly to, čím druhé zemi ublížily. Škoda jen, že do této deklarace německá strana odmítla zařadit větu o respektování Benešových dekretů. Zjevně si tím nechtěla jednou pro vždy zabouchnout dveře k návratu podle těchto dekretů zkonfiskovaného majetku.
Pokud by v Deklaraci taková pasáž byla, nemohl by dnes být Sudetoněmecký Landsmanschaft podezříván z toho, že svým „připomínáním křivd“ způsobených Němcům poválečným právním uspořádáním Československa, sleduje zištné cíle. I oni samozřejmě za své soukmenovce vyznávají viny. 360 000 zabitých Čechoslováků se však sebevětším pokáním vzkřísit nedá. Zkonfiskované nemovitosti se dají na katastru přepsat snadno. Tady tkví ta disproporce, která z ustavičného smiřování činí jednostrannou záležitost: My Němci už nic dělat nemůžeme. Vy Češi ano! Čím intenzívnější je tento „láskyplný tlak“, okořeněný nepochopitelným urážením našeho parlamentu, tím méně jsem s Němci smířený. Proto jsem proti konání Sudetoněmeckého sjezdu v Brně podepsal petici.
Emanuel Vejnar
Psáno pro Prvnizpravy.cz




![[title] [title]](https://www.jihomoravskenovinky.cz/repository/profily/_antialias_d6eaade2-310a-11f0-bdfb-ac1f6b488341_07f0aaffd4a0fc33a513758e693937cc.jpg)










