Světová ekonomika vstupuje do nebezpečné kombinace rekordního zadlužení a výrazně dražších peněz. Celkový dluh států, podniků, finančních institucí a domácností dosáhl na konci prvního pololetí 2026 rekordních 365,5 bilionu dolarů, tedy při současném kurzu přibližně 7,94 biliardy korun. Samotná výše dluhu ale není jediným problémem. Stále větší část závazků vzniklých v době mimořádně nízkých sazeb bude nutné refinancovat za podstatně horších podmínek.

Podle údajů institutu International Finance se globální dluh během prvních šesti měsíců roku 2026 zvýšil o více než deset bilionů dolarů. Dluh rozvíjejících se ekonomik vzrostl o 6,5 bilionu dolarů na 110,6 bilionu, přičemž největším tahounem dalšího zadlužování byla Čína. Celkový globální dluh odpovídá přibližně 310 procentům světového HDP.


Rozdíl proti minulému desetiletí je zásadní. Velká část dnešního dluhu vznikala v prostředí mimořádně levných peněz. To skončilo. Americký Fed v září zvýšil základní sazbu do pásma 3,75 až 4 procenta a ECB zvýšila depozitní sazbu na 2,5 procenta. Současně prudce rostou dlouhodobé tržní výnosy. Výnos desetiletého amerického státního dluhopisu na začátku října vystoupal až na 5,34 procenta, nejvýše od roku 2002.

Skutečný problém přichází při refinancování

Vysoký dluh nemusí vyvolat okamžitou krizi. Rozhodující je cena, za kterou ho budou státy a firmy obnovovat. Zde se začíná matematika veřejných financí rychle zhoršovat. OECD očekává, že jen členské státy organizace budou v roce 2026 potřebovat refinancovat přibližně 14 bilionů dolarů, tedy asi 304 bilionů korun. Spojené státy a Japonsko představují téměř 80 procent těchto potřeb. Státy a firmy dohromady mají letos na trzích získat přibližně 29 bilionů dolarů, v přepočtu kolem 630 bilionů korun.


Proto není současný výprodej státních dluhopisů jen problémem finančních trhů. Vyšší výnosy se postupně promítají do rozpočtů, firemních úvěrů, hypoték i investic. Čím déle zůstanou sazby a dlouhodobé výnosy vysoko, tím bolestivější bude přecenění dluhu vytvořeného v době levných peněz.

Největším rizikem nemusí být náhlý bankrot některé velké ekonomiky. Mnohem pravděpodobnější je pomalejší proces, při kterém rostoucí úrokové náklady začnou vytlačovat jiné rozpočtové priority. Peníze použité na obsluhu starého dluhu už nelze vynaložit na infrastrukturu, zdravotnictví, školství, obranu nebo sociální systém.


Vzniká tak nebezpečný kruh. Vyšší úroky zvětšují rozpočtové deficity, vyšší deficity vyžadují další emise dluhopisů a rostoucí nabídka dluhu může tlačit výnosy ještě výše. Investoři navíc stále více požadují vyšší prémii za dlouhodobé půjčování silně zadluženým státům.

Globální dluh ve výši 365,5 bilionu dolarů proto sám o sobě neznamená bezprostřední finanční kolaps. Pokud se ale vysoké sazby a výnosy stanou novým normálem, problém se bude rok od roku zvětšovat. Svět si během éry levných peněz vytvořil obrovský dluh. Teprve nyní začíná zjišťovat, kolik bude stát jeho skutečná obsluha.



Zdroje: 1. International Finance – Global debt tops USD 365 trillion after USD 10 trillion surge in H1 2026⁠; 2. IMF – Fiscal Monitor April 2026⁠; 3. OECD – Global Debt Report 2026⁠; 3. Federal Reserve – FOMC statement, 16 September 2026⁠; 4. ECB – Monetary policy decisions, 10 September 2026⁠; 5. Reuters – Global bond rout pushes US Treasury yields to 24-year peak⁠