Dne 19. ledna 1937 se v americkém Tennessee odehrála svatba, která se během několika dní stala celonárodním skandálem. Nevěstě Eunice Winsteadové bylo devět let. Jejím ženichem byl dvaadvacetiletý pěstitel tabáku Charlie Johns.

Obřad vykonal baptistický kazatel Walter Lamb v Hancock County. Dobové zprávy uvádějí, že šlo o velmi prostou ceremonii a že kazatel za její vykonání dostal jeden dolar. Samotný Lamb později tvrdil, že kdyby pár neoddal on, našel by se někdo jiný.

Ještě zarážející než samotná svatba byla skutečnost, že tehdejší právní prostředí v Tennessee jí nedokázalo jednoznačně zabránit. Stát tehdy neměl účinnou absolutní spodní věkovou hranici pro uzavření manželství a systém navíc umožňoval vydání licence na základě údajů, které žadatelé sami uvedli. Johns při vyřizování licence uvedl vyšší věk Eunice, než jaký ve skutečnosti měla.

Rodiče dívky se sňatkem následně ztotožnili a veřejně jej obhajovali. Jejich souhlas však nebyl právní podmínkou v podobě, jakou bychom očekávali dnes. Právě tento případ ukázal, jak snadno mohl systém selhat, pokud se dítě ocitlo v prostředí, kde dospělí považovali takový sňatek za přijatelný.


Americký tisk začal o příběhu intenzivně psát a veřejná reakce byla natolik silná, že se případem začali zabývat zákonodárci státu Tennessee. Ještě v roce 1937 byla pravidla zpřísněna a stát zavedl zákonnou spodní věkovou hranici pro uzavírání manželství. Dobové zprávy ukazují, že právě případ Eunice Winsteadové patřil k hlavním impulsům této změny.

Příběh měl ještě jeden překvapivý důsledek. Eunice se po svatbě krátce pokusila vrátit do školy, ale její vzdělávání záhy skončilo. Dobový TIME upozornil, že vdané děti byly tehdy v Tennessee vyňaty z povinné školní docházky. Manželství, které právní systém dovolil, tak zároveň fakticky ukončilo její školní vzdělávání.

O několik let později, v prosinci 1942, porodila Eunice ve čtrnácti letech první dítě. S Charliem Johnsem nakonec vychovali devět dětí a jejich manželství trvalo přibližně šedesát let, až do Johnsovy smrti v roce 1997.


Právě zde je však důležité oddělit osobní vzpomínku jednoho člověka od otázky právní ochrany dětí. To, že Eunice svůj dlouhý společný život zpětně hodnotila pozitivně, nemění skutečnost, že v okamžiku svatby byla devítiletým dítětem, které nemohlo mít stejnou schopnost posoudit důsledky manželství jako dospělý člověk.

Případ Eunice Winsteadové se proto v amerických debatách o dětských sňatcích připomíná dodnes. A tím se dostáváme k možná nejpřekvapivější části celého příběhu. Problém sňatků nezletilých ve Spojených státech neskončil ve 30. letech. Výjimky v jednotlivých státech přetrvávaly hluboko do 21. století.


Příběh devítileté Eunice tak není pouze bizarní fotografií z Ameriky třicátých let. Je ukázkou toho, jak může jediný případ odhalit slabinu v zákoně a přimět společnost k debatě o tom, kde musí začínat ochrana dítěte bez ohledu na souhlas okolí.

V lednu 1937 totiž nebylo největší zvláštností jen to, že se dvaadvacetiletý muž rozhodl oženit s devítiletou dívkou. Mnohem závažnější bylo, že právní systém tehdejšího Tennessee nedokázal takovému sňatku jednoznačně zabránit.



Zdroje: 1. PBS Frontline – Married Young: The Fight Over Child Marriage in America⁠; 2. TIME – Religion: What God Hath Joined⁠; 3. Tennessee General Assembly – SB 2268 / HB 2134⁠