V odlehlých lesích jihovýchodní Asie přežívá jeden z nejvzácnějších ptáků planety. Ibis obří (Thaumatibis gigantea, uváděný také jako Pseudibis gigantea) je největším zástupcem ibisů na světě. Dorůstá délky 102 až 106 centimetrů a dospělí jedinci váží přibližně 3,5 až 4,2 kilogramu. Charakteristické je jeho šedohnědé peří, téměř holá hlava a dlouhý, výrazně zahnutý zobák. Přestože jde o mohutného ptáka, je mimořádně plachý a většinu života tráví daleko od lidských sídel.

Ibis obří kdysi obýval rozsáhlé oblasti dnešní Kambodže, Laosu, Vietnamu a Thajska. Postupné odlesňování, rozšiřování zemědělské půdy a lov však jeho životní prostředí zásadně změnily. Po více než padesát let chyběly potvrzené záznamy o jeho výskytu, než byl v roce 1993 znovu objeven.

Jeho přirozeným domovem jsou řídké tropické lesy, sezónní mokřady a mělké vodní plochy. Dlouhým zobákem vyhledává v bahně žížaly, hmyz, úhoře, žáby, kraby a další drobné živočichy. Hnízda si staví vysoko na stromech, především během období dešťů. K úspěšnému rozmnožování potřebuje rozsáhlé a relativně nenarušené prostředí, které je v současné jihovýchodní Asii stále vzácnější.


Podle dlouhodobě používaného odborného odhadu přežívá přibližně 194 dospělých jedinců. Tento údaj není výsledkem aktuálního celosvětového sčítání, ale dokládá mimořádnou zranitelnost druhu, který Mezinárodní svaz ochrany přírody řadí mezi kriticky ohrožené.

Největší nebezpečí představuje úbytek přirozených lesů, ničení hnízdních stromů, nelegální lov a otravy vodních ploch. Významným problémem je také rušení ptáků v době rozmnožování. U takto malé populace může mít ztráta několika hnízd zásadní dopad na budoucnost celého druhu. Kambodža proto ibisa obřího prohlásila za svého národního ptáka. Stal se symbolem ochrany přírody v zemi, jejíž lesy patří k posledním útočištím řady ohrožených živočichů.

Přes kritickou situaci zaznamenali ochranáři v posledních letech také povzbudivé výsledky. V rezervaci Lomphat bylo během hnízdní sezóny roku 2025 sledováno osm hnízd, z nichž šest bylo úspěšných a vylíhlo se v nich devět mláďat. O rok dříve bylo zaznamenáno sedm mláďat.

Další úspěchy oznámila v srpnu 2026 organizace Wildlife Conservation Society v rezervaci Keo Seima. Během deseti let tam ochranáři zaznamenali 17 hnízd a úspěšné vyvedení 18 mláďat. Nově objevili další tři hnízda, což potvrzuje význam dlouhodobé ochrany těchto území.


Příběh ibisa obřího ukazuje, jak rychle může člověk přivést jedinečný živočišný druh na hranici vyhynutí. Současně však dokládá, že cílená ochrana přírody může přinášet výsledky. Každé zachráněné hnízdo a každé úspěšně vyvedené mládě představují naději, že největší ibis světa nezůstane pouze vzpomínkou v přírodovědných knihách.



Zdroje: 1. Wildlife Conservation Society – Giant Ibis⁠; 2. NatureLife Cambodia – Populační výzkum ibisa obřího⁠; 3. NatureLife Cambodia – Výsledky hnízdění v roce 2025⁠; 4. Agence Kampuchea Presse – Nová hnízda a ochrana ibisa v roce 2026⁠; 5. ITIS – Vědecké názvosloví ibisa obřího⁠