Německé zemské volby už nelze odbývat jako sérii regionálních protestů. AfD během dvou týdnů podruhé získala nejvíce hlasů a CDU kancléře Friedricha Merze utrpěla další historickou porážku. V Meklenbursku-Předním Pomořansku získala AfD podle předběžného konečného výsledku 38,22 procenta, SPD 35,50 procenta a CDU pouze 4,89 procenta. Konzervativci tak poprvé v poválečných dějinách země zůstali mimo tamní parlament.

AfD získala 32 ze 71 křesel, SPD 29, Levice pět a Zelení pět. Ještě na začátku září přitom AfD vyhrála také v Sasku-Anhaltsku se zhruba 44 procenty hlasů. Dvě vítězství v krátkém sledu už ukazují něco podstatnějšího. Na východě Německa se z AfD nestává pouze nejsilnější protestní strana. V některých zemích se stává hlavní politickou silou.

AfD ještě nevládne. Už ale diktuje koaliční matematiku

Paradox německé politiky je stále ostřejší. AfD volby vyhrává, ale ostatní velké strany s ní nadále odmítají sestavovat vlády. Takzvaný firewall tedy formálně drží. Cena za jeho udržení však rychle roste.


To může nějakou dobu fungovat. Každé další vítězství AfD však testuje, jak dlouho lze politický systém stavět především na tom, s kým se vládnout nesmí. Povolební jednání proto budou stejně důležitá jako samotný výsledek. Skutečným politickým zlomem nebude další vítězství AfD, ale okamžik, kdy někde vznikne koalice s její účastí nebo ostatní strany přestanou být schopny vytvořit stabilní většinu bez ní.

Merz dostává jednu ránu za druhou

Pro Friedricha Merze je výsledek ještě horší, než ukazuje samotných 4,89 procenta. CDU byla desítky let jedním ze základních pilířů německého stranického systému. Teď v jedné spolkové zemi nezískala ani jediný mandát.


Ani druhé nedělní volby nepřinesly politickému středu mnoho důvodů k optimismu. V Berlíně vyhrála Levice s 25,3 procenta, CDU dostala jen 19 procent, AfD posílila na 16,3 procenta a SPD propadla na 12,1 procenta. Obě volby tak ukazují stejný jev z opačných směrů. Na severovýchodě masivně posiluje AfD, v Berlíně Levice. Tradiční střed CDU a SPD ztrácí voliče na obě strany. To komplikuje nejen sestavování zemských vlád. Slabší kancléř má menší politický prostor pro bolestivé ekonomické reformy, vyšší výdaje na obranu i dlouhodobou podporu Ukrajiny.

Německý problém už není jen migrace

Bylo by příliš jednoduché vysvětlovat růst AfD pouze migrací. Do voleb stále silněji vstupuje ekonomika. Německo za sebou má roky slabého hospodářského růstu, průmysl ruší pracovní místa a domácnosti čelí vysokým životním nákladům. Současná krize na Blízkém východě navíc znovu zvýšila ceny paliv a energií. Kombinace průmyslové nejistoty a drahé energie vytváří prostředí, ve kterém voliči opouštějí tradiční strany.


To je důležité i pro zbytek Evropy. Německo je největší ekonomikou EU, hlavním obchodním partnerem Česka a jedním z klíčových států určujících evropskou politiku vůči Rusku, Ukrajině, energetice i průmyslu. AfD zatím žádnou zemskou vládu nevede. Firewall stále drží.

Jenže skutečná otázka už nezní, zda AfD dokáže vyhrát zemské volby. To během několika týdnů dokázala dvakrát. Otázka zní, kolikrát ještě může vyhrát, než se koaliční systém postavený na jejím vyloučení začne lámat pod vlastní vahou. Tato hranice bude pro budoucnost Německa důležitější než další procento v průzkumech.



Zdroje: 1. Reuters – AfD vyhrála v Meklenbursku-Předním Pomořansku, CDU propadla⁠; 2. Reuters – pět hlavních závěrů německých zemských voleb⁠; 3. Wahlrecht – předběžný konečný výsledek a rozdělení mandátů v Meklenbursku-Předním Pomořansku⁠; 4. Reuters – Levice vyhrála volby v Berlíně⁠; 5. Reuters – vítězství AfD v Sasku-Anhaltsku⁠