Plán snížit počet pracovních míst na ministerstvech a v části podřízených úřadů o deset procent po odporu uvnitř vlády nezmizel. Mění se především jeho tempo. Místopředseda vlády Karel Havlíček potvrdil, že se kabinet k návrhu během několika týdnů vrátí. Místo jednorázového snížení stavů k 1. lednu by se ale změny měly uskutečňovat postupně během celého roku 2027.

Přesnější je přitom mluvit o rušení pracovních míst než automaticky o propuštění desetiny současných zaměstnanců. Část pozic může být neobsazená, další mohou zaniknout při slučování institucí nebo přirozenými odchody. Z veřejně dostupných informací zatím není zřejmé, jak velká část desetiprocentního cíle má být naplněna skutečnými výpověďmi.

Původní lednový řez narazil ve vládě

Návrh předložila v září vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha z podnětu premiéra Andreje Babiše. Podle dokumentu popsaného Seznam Zprávami měli ministři a vedoucí dalších ústředních orgánů snížit od 1. ledna 2027 počet míst v jimi řízených a podřízených správních úřadech o deset procent. Kabinet však po výhradách ministrů projednávání přerušil. Babiš následně potvrdil, že návrh existuje, a odmítl, že by vláda chtěla postupovat bezhlavě.


Deset procent zůstává, ministři se ale neshodují

Havlíček současně zdůrazňuje, že nechce zasáhnout pracovníky, kteří vykonávají potřebné agendy. Cestu vidí také ve slučování státních organizací. Jako příklad uvedl spojení CzechInvestu a CzechTrade, při kterém podle něj zaniklo přibližně 80 pracovních míst.


Tento rozdíl ukazuje problém plošného procenta. Úřad, který už restrukturalizací prošel, může mít jiný prostor pro škrty než instituce, jejíž struktura se dlouho nezměnila. Deset procent aplikovaných mechanicky na všechny resorty proto nemusí odpovídat skutečné míře jejich neefektivity.

Nejdřív zrušit agendy, nebo lidi?

Programové prohlášení vlády slibuje „efektivní stát, který šetří na sobě – ne na lidech“. Kabinet se v něm zavázal provést vnitřní audity provozních výdajů, snížit provozní náklady a omezit nadbytečné agendy. Samotný desetiprocentní personální cíl ale programové prohlášení neobsahuje.


Odbory proto požadují před personálními škrty audit agend a dokončení digitalizace. Vláda naopak argumentuje nutností šetřit také na vlastním provozu. Havlíčkovo nynější vyjádření potvrzuje, že desetiprocentní plán z politického stolu nezmizel, pouze se jeho provedení rozkládá do delšího období.

Rozhodující tak nebude samotné číslo deset procent. Podstatné bude, kolik pracovních míst skutečně zanikne, jakou úsporu to státnímu rozpočtu přinese a především které činnosti už stát nebude vykonávat. Bez těchto údajů zůstává desetiprocentní hranice především politickým cílem. Skutečnou reformou státní správy se stane až tehdy, pokud vláda zároveň ukáže, co zjednoduší, sloučí nebo úplně zruší.