Když se v Evropě mluví o Německu, obvykle zaznívají slova jako stabilita, disciplína, průmysl nebo ekonomická síla. Jenže za naleštěnou fasádou největší evropské ekonomiky se začíná objevovat mnohem nepříjemnější obraz. Země, která se ráda prezentuje jako sociální velmoc a motor Evropské unie, totiž podle nové studie UNICEF selhává tam, kde by to čekal málokdo. U vlastních dětí.

Výsledky mezinárodního srovnání blahobytu dětí působí pro Německo skoro jako studená sprcha. Z 37 bohatých zemí skončila spolková republika až na 25. místě. Pro stát, který investuje miliardy do klimatických plánů, přerozdělování nebo evropských fondů, jde o mimořádně nepříjemné vysvědčení. UNICEF navíc nehodnotil nějaký okrajový problém. Studie sledovala základní pilíře života dětí, tedy zdraví, psychickou pohodu a vzdělání. A právě v těchto oblastech začíná být vidět, že bohatství státu automaticky neznamená dobrou budoucnost pro nejmladší generaci.

Ve srovnání s Německem dopadla Česká republika celkově lépe. V hodnocení UNICEF obsadila 18. místo mezi sledovanými bohatými státy. Na první pohled to může působit jako solidní výsledek, jenže detailnější pohled ukazuje velmi zvláštní paradox. České děti patří podle statistik mezi fyzicky nejzdravější v Evropě, ale výrazně horší výsledky vykazuje psychická pohoda a úroveň školních kompetencí. Zatímco v oblasti fyzického zdraví se Česká republika dostala až na páté místo, v psychické pohodě skončila až kolem poloviny tabulky a u vzdělávacích kompetencí dokonce až na 31. místě. I v českém prostředí se tedy potvrzuje trend, že ekonomická stabilita sama o sobě nezaručuje dětem dobrý životní start.

Největší alarm zaznívá ze školství. Německo se dlouhé roky považovalo za symbol kvalitního vzdělávání a technické preciznosti. Jenže současná realita je mnohem méně optimistická. Podle dat UNICEF dosahuje základních znalostí v matematice a čtení pouze 60 procent patnáctiletých. Německo se tím propadlo až na 34. místo z 41 sledovaných zemí. Ještě nepříjemnější je fakt, že lépe dopadly i některé státy s výrazně nižší ekonomickou úrovní.


Tady se začíná ukazovat problém, o kterém se v Německu dlouho mluvilo spíše potichu. Úspěch dítěte stále dramaticky závisí na tom, do jaké rodiny se narodí. Děti z privilegovaných rodin zvládají základní vzdělávací standardy v devadesáti procentech případů. U sociálně slabších rodin je to jen 46 procent. Jinými slovy, moderní Německo stále připomíná společnost, kde původ rozhoduje více než talent.

To je pro zemi, která ráda vyučuje ostatní o sociální spravedlnosti, mimořádně nepříjemné zjištění. A není to jen problém škol. UNICEF upozorňuje, že podobné rozdíly se objevují také u zdraví a psychické pohody. Děti z chudších rodin častěji trpí zdravotními problémy a výrazně méně často uvádějí spokojenost se životem. Zatímco mezi bohatšími rodinami je vysoká životní spokojenost běžná, u chudších domácností prudce klesá.

Přitom právě Německo bylo ještě před několika desetiletími považováno za model sociálního státu. Jenže dnešní realita ukazuje, že rozsáhlý sociální systém automaticky nezaručuje skutečnou rovnost příležitostí. Část kritiků upozorňuje, že německá politika v posledních letech často řešila velká ideologická témata, ale běžný každodenní život rodin zůstával stranou pozornosti. Veřejné debaty se vedly o uhlíkové neutralitě, elektromobilech nebo geopolitice, zatímco školy v některých regionech zápasily s nedostatkem učitelů, psychologů i základního vybavení.

Podobné otázky se postupně začínají otevírat také v České republice. I zde odborníci stále častěji upozorňují na zhoršující se psychický stav mladé generace, nedostatek dětských psychologů nebo rostoucí regionální rozdíly ve kvalitě vzdělávání. České děti sice ve statistikách často působí zdravěji než jejich západoevropští vrstevníci, ale zároveň přibývá problémů s úzkostmi, stresem a pocitem nejistoty. Pandemie covidu a následná ekonomická nejistota tento trend ještě zesílily.

Velkou roli hraje také proměna samotné německé společnosti. Rostoucí ceny bydlení, drahé energie a ekonomická nejistota dopadají nejtvrději právě na rodiny s dětmi. UNICEF připomíná, že dětská chudoba se v Německu dlouhodobě drží kolem patnácti procent. To znamená, že statisíce dětí vyrůstají v podmínkách, které výrazně snižují jejich budoucí šance.

Ani Česká republika není vůči podobným problémům imunní. Přestože zde není dětská chudoba tak vysoká jako v některých západních státech, rostoucí ceny bydlení a životních nákladů začínají stále více dopadat na mladé rodiny. V některých regionech navíc přetrvává kombinace nižší dostupnosti kvalitního vzdělání, sociálních problémů a slabší zdravotní péče. Studie UNICEF tím nepřímo připomíná, že ani země střední Evropy už nemohou spoléhat na představu, že „nějak bylo a nějak bude“.


Zajímavé přitom je, že nejlepší výsledky studie neobsadily jen ekonomické supervelmoci. Na předních místech skončilo například Nizozemsko, Dánsko nebo Francie. Právě tyto země dlouhodobě kombinují relativně kvalitní školství s důrazem na psychickou pohodu dětí a podporu rodin. Ukazuje se, že úspěch nespočívá pouze v množství peněz, ale také v tom, kam stát svou pozornost skutečně směřuje.

Německý UNICEF proto volá po zásadní změně politiky. Organizace požaduje větší investice do školek, škol, zdravotní péče i podpory sociálně slabých rodin. Kritici současného stavu navíc upozorňují, že bez skutečné reformy může Německo postupně přicházet o jednu ze svých největších výhod, tedy kvalitně vzdělanou společnost.

Stejná otázka ale visí i nad Českou republikou. Země sice zatím v celkovém pořadí dopadá lépe než Německo, ale výsledky v oblasti psychické pohody a vzdělávání naznačují, že problémy se postupně hromadí i zde. Český systém zatím stále stojí na relativně silném zdravotnictví a bezpečném prostředí, jenže bez dlouhodobých investic do školství, psychologické péče a podpory rodin může i česká společnost během několika let narazit na podobné limity jako dnešní Německo.

Na celé studii je možná nejzajímavější ještě jedna věc. Ukazuje totiž širší evropský problém. Moderní západní společnosti jsou bohatší než kdykoliv v minulosti, ale stále obtížněji dokážou zajistit dětem pocit stability, jistoty a rovné startovní čáry. A právě to je paradox, který může být pro budoucnost Evropy mnohem nebezpečnější než většina politických krizí, o kterých se dnes tolik diskutuje.



Zdroje: 1. Deutsche Welle: UNICEF kritizuje situaci dětí v Německu; 2. UNICEF Innocenti Report Card 19; 3. UNICEF Deutschland; 4. UNICEF Global Office: Child Well Being in an Unpredictable World