Varování ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky před možným ruským útokem na území NATO vyvolalo ostrou reakci někdejšího premiéra Jiřího Paroubka. Ten ve facebookovém příspěvku nazvaném Koudelkovi báchorky požaduje jeho okamžité odvolání, zpochybňuje jeho nezávislost a obviňuje jej z vytváření protiruské atmosféry. Kritiku rozšiřuje také na závěry českých bezpečnostních institucí o výbuších muničních skladů ve Vrběticích.

Podnětem se stal Koudelkův rozhovor pro britský deník The Guardian z 20. září 2026. Šéf BIS v něm připustil, že Rusko by mohlo v řádu měsíců otestovat soudržnost NATO omezeným vpádem na území některého členského státu nebo provokací, při níž by se snažilo zastřít svou odpovědnost. Popisoval možný bezpečnostní scénář, nikoli potvrzený plán ruského vedení. Představitelé dalších evropských zpravodajských služeb hodnotili bezprostřednost této hrozby rozdílně.

Paroubek připomíná někdejšího prezidenta Miloše Zemana, který Koudelku dlouhodobě kritizoval a opakovaně odmítal jeho povýšení do generálské hodnosti. Petr Pavel jej generálem jmenoval v květnu 2023. Bývalý premiér za tímto rozhodnutím vidí snahu vyhovět Spojeným státům a vyslovuje podezření, že Koudelka ve své funkci nesleduje především české zájmy. Konkrétní důkazy o údajném americkém vlivu na jeho rozhodování však nepředkládá.


Nejostřeji reaguje Paroubek na Koudelkovo veřejné vystoupení v britském deníku. „Koudelka se snaží hecovat rusofobní atmosféru a vytvářet militaristickou náladu v české společnosti. Tak především, být na místě premiéra Babiše, tak bych Koudelku vyhodil z jeho funkce, a to s okamžitou platností a nejlépe bez nároku na penzi,“ píše. Kritizuje také samotnou skutečnost, že ředitel kontrarozvědky poskytuje rozhovory zahraničním médiím, a zpochybňuje nestrannost západního mainstreamového tisku, který označuje za bezvýhradně protiruský.

Proti Koudelkovým bezpečnostním varováním staví Paroubek požadavek na mírové soužití s Ruskem i dalšími státy, mezi nimiž jmenuje Írán, Severní Koreu a Čínu. „A teď je otázka, co vlastně chceme. Jestli chceme přibližovat válku s Ruskem, která nemá rozumného řešení ani konce. Anebo chceme mírové soužití, mimo jiné také s touto zemí, ale i s dalšími státy typu Íránu či Severní Koreje. Neřku-li Číny,“ uvádí. Dodává, že pod často používaným pojmem hybridní hrozby si nedokáže představit nic konkrétního.

Paroubek se vrací také k výbuchům muničních skladů ve Vrběticích z roku 2014. Tvrdí, že zpráva BIS o účasti ruských agentů obsahuje rozpory, a odmítá považovat jejich odpovědnost za prokázanou bez soudního rozsudku. „Zpráva BIS, která byla o tom vydána, se navzájem popírá. Na jedné straně tvrdí, že atentát provedli ruští agenti a jmenuje je. A na druhé straně mluví o tom, že nejsou pro to přesvědčivé důkazy,“ píše. Konkrétní pasáže zprávy, které by namítaný rozpor dokládaly, však ve svém příspěvku neuvádí.


Výbuchy přitom již prošly rozsáhlým policejním prověřováním. Národní centrála proti organizovanému zločinu 29. dubna 2024 oznámila, že podle jejích zjištění oba výbuchy provedli příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. Při explozích zemřeli dva čeští občané a vznikla škoda přesahující miliardu korun. Policie dospěla k závěru, že operace měla zabránit dodání zbraní a munice do oblastí, kde ruská armáda prováděla své vojenské operace.


Paroubek přesto trvá na tom, že o vině konkrétních osob by měl rozhodnout soud. Požaduje, aby BIS předala své důkazy policii a případ následně prošel standardním trestním řízením, přestože policejní prověřování již proběhlo. 

„Ale pokud pro to má BIS důkazy, měl by je předat policii, pokud ta dosud nic nevyšetřila. A policie by celou věc standardním způsobem měla předat státnímu zastupitelství a společně pak k soudní žalobě. Tak, aby byli dva potenciální lumpové buď odsouzeni, anebo zbaveni obvinění. Mluvit o vrbětickém atentátu jako o faktu do té doby, než se toto stane, opravdu nemohu,“ uzavřel svůj nesouhlas se závěry bezpečnostních institucí Paroubek.