Česká republika vstupuje do období jedné z nejvýraznějších personálních proměn svých zpravodajských služeb za poslední roky. Od října dostane nového ředitele civilní zahraniční rozvědka ÚZSI, v únoru příštího roku skončí druhé pětileté období Michala Koudelky v čele BIS a Vojenské zpravodajství vede teprve od července 2024 Petr Bartovský. Během necelých tří let se tak obmění vedení všech tří českých zpravodajských služeb.

Personální změna přichází ve chvíli, kdy se dramaticky mění prostředí, v němž zpravodajské služby pracují. Válka na Ukrajině, ruské sabotážní a hybridní operace, čínské zpravodajské aktivity, kybernetické útoky, ochrana kritické infrastruktury, strategických technologií a ekonomických zájmů státu posouvají zpravodajskou práci daleko za tradiční představu tajného agenta získávajícího informace v cizině.

Moderní služba potřebuje vedle kvalitních lidí také datovou analytiku, informační systémy, kybernetické schopnosti, bezpečnou komunikaci a techniku, jejíž cena rychle roste. Proto stojí za pozornost, jak rozdílně stát jednotlivé části svého zpravodajského systému financuje. Zatímco obranný rozpočet prudce roste a vojenské strategické zpravodajství má za sebou mnohamiliardové rozvojové programy, základní rozpočet BIS má podle návrhu státního rozpočtu na rok 2027 prakticky zamrznout. U ÚZSI veřejnost z běžných rozpočtových tabulek ani jednoduše nezjistí, kolik stát na civilní zahraniční rozvědku skutečně vydává.

Tři služby a tři rozdílné světy financování

Český zpravodajský systém tvoří tři služby s odlišným posláním. Bezpečnostní informační služba je civilní kontrarozvědkou, Úřad pro zahraniční styky a informace získává a vyhodnocuje informace mající původ v zahraničí a Vojenské zpravodajství spojuje vojenskou rozvědnou a kontrarozvědnou činnost.

Zákon zároveň stanoví tři rozdílné modely jejich financování. BIS má vlastní kapitolu státního rozpočtu, rozpočet ÚZSI je součástí kapitoly Ministerstva vnitra a Vojenské zpravodajství je součástí Ministerstva obrany. Díky vlastní rozpočtové kapitole lze BIS sledovat nejpřesněji. V roce 2025 měla schválené výdaje přibližně 2,37 miliardy korun, pro letošní rok má 2,598 miliardy a návrh na rok 2027 počítá s 2,588 miliardy. Nominálně tedy deset milionů ubývá.


Úplně jinou finanční dimenzi ukazuje Ministerstvo obrany. V jeho kapitole existuje specifický závazný ukazatel „Zajištění strategického zpravodajství“. Ten nelze mechanicky označovat za prostý rozpočet Vojenského zpravodajství a stavět jej bez vysvětlení proti rozpočtu BIS. Přesto dobře ukazuje rozsah prostředků, které stát do vojenské zpravodajské oblasti směruje.

V roce 2025 bylo na tento ukazatel původně schváleno 7,288 miliardy korun. Rozpočtovými opatřeními byl během roku zvýšen na 9,588 miliardy a skutečné čerpání dosáhlo 9,733 miliardy korun. Ještě výraznější byl rok 2024. Původně schválených 7,556 miliardy se po změnách zvýšilo na více než 12 miliard a skutečné výdaje dosáhly přibližně 12,039 miliardy korun.

Část vysokých částek souvisí s investicemi a dlouhodobým technologickým rozvojem. Program Rozvoj Vojenského zpravodajství IV pro období 2020 až 2025 měl finanční rámec přibližně 8,52 miliardy korun. Navazující program Rozvoj Vojenského zpravodajství V pro roky 2025 až 2031 počítá se státní účastí 17,6 miliardy. Neznamená to, že by se celý rozpočet Vojenského zpravodajství jednoduše zdvojnásobil. Jde o různě dlouhé víceleté programy a pouze část financování služby. Je však zřejmé, že stát do rozvoje vojenských zpravodajských schopností investuje značné prostředky.

U ÚZSI je situace z pohledu veřejnosti nejméně přehledná. Protože je její rozpočet skryt uvnitř kapitoly Ministerstva vnitra, nelze z hlavních rozpočtových tabulek sestavit stejně čistou řadu jako u BIS. U zahraniční rozvědky je vyšší míra utajení pochopitelná. Přesto vzniká legitimní otázka, zda má stát alespoň na strategické úrovni dostatečně srozumitelný systém, který umožňuje posoudit, jak se mění finanční váha jednotlivých částí zpravodajské komunity.

Dvě civilní služby čeká zásadní personální změna

Nejbližší změna nastane v ÚZSI. Vladimír Posolda skončí 30. září a od 1. října 2026 službu převezme Miroslav Toman. Není to člověk přicházející do zpravodajského prostředí zvenčí. Ve službách působí od roku 1991, prošel BIS, následně ÚZSI, kde byl mimo jiné prvním náměstkem ředitele a statutárním zástupcem, a má za sebou rozsáhlou diplomatickou kariéru včetně působení ve Spojených státech, Afghánistánu či na Balkáně.


Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů stanoví, že funkční období ředitele bezpečnostního sboru trvá pět let a stejná osoba nemůže být na místo ředitele ustanovena více než dvakrát za sebou. Koudelkovo druhé řádné období proto skončí v únoru 2027 a bezprostřední třetí mandát zákon nepřipouští.

Vláda tak nebude rozhodovat pouze o tom, zda Koudelku ve funkci ponechá. Bude muset řešit jeho nástupce. To je podstatná politická odpovědnost. Ředitele BIS jmenuje vláda po projednání ve sněmovním výboru příslušném pro bezpečnost a ředitel je z výkonu funkce vládě odpovědný. Babišův kabinet tedy během několika měsíců získává významný vliv na personální podobu obou civilních zpravodajských služeb. Nový šéf ÚZSI nastoupí v říjnu a nový ředitel BIS musí přijít začátkem příštího roku.

U Vojenského zpravodajství už změna proběhla. Petr Bartovský jej vede od 1. července 2024 poté, co vystřídal Jana Berouna. Ani zde nešlo o člověka přivedeného zvenčí. Bartovský působí ve vojenském zpravodajství od roku 2001, prošel řadou vedoucích pozic a při nástupu deklaroval důraz na koordinaci služby, spolupráci českých bezpečnostních institucí a pokračování podpory Ukrajiny.

Během necelých tří let se tak mění nebo změnilo vedení všech tří zpravodajských služeb. Samotná personální obměna není problémem. Problém by nastal tehdy, pokud by stát považoval výměnu jmen na dveřích ředitelských kanceláří za náhradu dlouhodobé koncepce.

Hrozby rostou rychleji než staré dělení služeb

Současný vývoj stále více stírá tradiční hranice mezi jednotlivými druhy zpravodajské práce. Civilní rozvědka získává informace v zahraničí, kontrarozvědka chrání stát před aktivitami cizích mocí a vojenská služba sleduje hrozby související s obranou. V realitě současných konfliktů se však všechny tyto světy stále více překrývají.

Kybernetický útok vedený z ciziny může mířit na českou energetickou infrastrukturu. Sabotáž na území České republiky může organizovat zahraniční služba prostřednictvím lidí najatých přes internet. Strategické technologie lze získávat přes obchodní společnosti a akademické instituce. Dezinformační, ekonomické, zpravodajské a vojenské operace mohou být jednotlivými částmi stejné strategie.


Tím se dostáváme zpět k penězům. Není rozumné vyvozovat, že BIS musí dostávat stejné miliardy jako vojenské strategické zpravodajství. Jejich úkoly, investice, technické prostředky i rozpočtová struktura jsou jiné. Stejně tak není možné z neveřejnosti rozpočtu ÚZSI automaticky dělat důkaz nedostatečné kontroly.

Zvláštní je však kontrast ve směru vývoje. Celkový rozpočet Ministerstva obrany má podle návrhu na rok 2027 vzrůst z přibližně 154,8 na 191 miliard korun. Stát tedy říká, že bezpečnostní situace vyžaduje mimořádné investice. U BIS přitom základní rozpočet zůstává prakticky na místě. Deset milionů korun zde není příběhem. Příběhem je otázka, zda financování civilní kontrarozvědky odpovídá tempu, kterým se rozšiřují její úkoly a technologické nároky. Ještě důležitější bude, koho vláda postaví do jejího čela.

Zpravodajská služba totiž není úřad, který lze během několika měsíců rozebrat a znovu postavit. Kontakty, lidské zdroje, znalost protivníka, technologie i důvěra zahraničních partnerských služeb vznikají roky. Stejně dlouho může trvat, než se projeví chyby při jejich financování nebo řízení.

Babišova vláda tak bude v příštích měsících rozhodovat o oblasti, která zpravidla nevytváří velké titulky. Nový ředitel ÚZSI, nástupce Michala Koudelky a rozpočtové priority zpravodajské komunity mohou veřejnosti připadat méně důležité než každodenní politické spory. Ve skutečnosti může jít o rozhodnutí s podstatně delším dosahem. Politickou chybu lze někdy opravit při příštím hlasování ve Sněmovně. Ztracené zpravodajské schopnosti, zkušené lidi nebo důvěru zahraničních partnerů lze obnovovat celé roky.



Zdroje: 1. Ministerstvo financí ČR – návrh státního rozpočtu na rok 2027⁠; 2. Ministerstvo obrany ČR – státní závěrečný účet kapitoly MO za rok 2025⁠; 3. Ministerstvo vnitra ČR – ÚZSI povede Miroslav Toman⁠; 4. BIS – vláda jmenovala Michala Koudelku ředitelem BIS⁠; 5. Zákon č. 361/2003 Sb. – služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů⁠; 6. Zákon č. 153/1994 Sb. – o zpravodajských službách České republiky⁠; 7. Ministerstvo obrany ČR – Petr Bartovský se ujal vedení Vojenského zpravodajství⁠