Spojené státy hledají cestu k dohodě s Ruskem a stále zřetelněji narážejí na rozdílné postoje evropských spojenců. Podle nových zjištění agentury Reuters američtí představitelé vyzývali Litvu, Lotyšsko a Estonsko, aby zmírnily veřejná varování před Moskvou. Washington se snaží vytvořit prostor pro diplomatické řešení války na Ukrajině, zatímco část evropských politiků pokračuje v ostrých vyjádřeních o ruské hrozbě. Americká administrativa tak řeší nepříjemný problém: chce jednat s Kremlem, ale některé postoje spojenců mohou její vyjednávací úsilí komplikovat.

Reuters se odvolává na čtyři zdroje obeznámené s americko-evropskými rozhovory. Podle nich Pentagon v posledních týdnech doporučoval pobaltským státům, aby omezily výroky zdůrazňující rostoucí ruskou hrozbu a nepoužívaly formulace, které mohou Moskvu zbytečně provokovat. Mezi iniciátory měl být náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby, který se podílí na přezkumu americké vojenské přítomnosti v Evropě. Podle zdrojů Reuters americké straně vadily zejména výroky vykreslující Vladimira Putina jako politika zahnaného do kouta.


Pro Washington proto může být ostrá veřejná rétorika některých evropských politiků nežádoucí. Pokud Spojené státy chtějí s Kremlem jednat o kompromisu, mohou výroky evropských představitelů zdůrazňující ruskou porážku nebo bezprostřední hrozbu dalšího konfliktu zvyšovat politické napětí. Americká administrativa tak podle všeho dává přednost diplomatickému uklidnění situace před pokračováním veřejné konfrontace. Zjištění Reuters však sama o sobě nedokládají, že by Washington požadoval omezení evropských obranných opatření nebo přijetí ruských podmínek.

Evropa dál varuje, Američané hledají kompromis

Rozdílné přístupy mají své bezpečnostní i politické příčiny. Pobaltské státy považují Rusko za dlouhodobou hrozbu a opakovaně upozorňují na jeho vojenské kapacity, hybridní operace a možné ohrožení evropské bezpečnosti. Pro Litvu, Lotyšsko a Estonsko proto nejsou tvrdá veřejná varování pouze politickou rétorikou. Jsou také součástí odstrašování a snahy udržovat pozornost spojenců vůči bezpečnostní situaci na východním křídle NATO.


To však neznamená, že evropské bezpečnostní obavy jsou neopodstatněné. Rozhodující bude, zda americká diplomacie dokáže spojit snahu o ukončení války s věrohodnými zárukami pro Ukrajinu a evropské spojence. Vzniká tak zásadní rozpor v západní politice. Washington chce otevřít cestu k dohodě s Moskvou, zatímco část evropských politiků považuje pokračující tvrdý postoj vůči Rusku za nezbytnou podmínku bezpečnosti. Americké výhrady k rétorice Pobaltí mohou být prvním viditelným projevem širšího napětí. Nejde nutně o rozpad společného postoje NATO, ale o rozdílné priority při hledání způsobu, jak válku ukončit.

Česká republika musí sledovat, kdo bude rozhodovat o míru

Pro Českou republiku má tento vývoj přímý význam. Pokud se Spojené státy a Rusko přiblíží k dohodě, její podmínky mohou zásadně ovlivnit bezpečnostní uspořádání celé střední a východní Evropy. Washington přitom současně požaduje, aby evropské státy převzaly větší odpovědnost za vlastní obranu. Pentagon přezkoumává rozmístění amerických sil a zdůrazňuje potřebu posílení evropských vojenských kapacit. Evropa tak stojí před složitým úkolem. Má financovat větší část své bezpečnosti, ale současně musí zajistit, aby její zájmy byly dostatečně zastoupeny při případných americko-ruských jednáních.


Americké požadavky vůči Pobaltí ukazují, že Washington začíná klást větší důraz na podmínky vyjednávání s Moskvou. Evropské vlády proto musí počítat s tím, že americká diplomacie může postupně prosazovat kompromisy, které budou v některých evropských metropolích přijímány obtížně. Zásadní otázkou už není pouze to, zda lze válku na Ukrajině ukončit jednáním. Stále důležitější je, kdo bude určovat podmínky takové dohody a jakou roli při tom dostanou evropské státy.

Trumpova administrativa chce dosáhnout výsledku při jednáních s Putinem. Pokud jí však postoje evropských politiků začínají překážet, může se spor o veřejnou rétoriku postupně změnit ve spor o samotnou podobu budoucího míru. Pro Českou republiku je proto podstatné, aby Evropa dokázala prosazovat vlastní bezpečnostní zájmy, ale zároveň neztrácela schopnost diplomatické spolupráce. Bez ní hrozí, že o budoucím uspořádání evropské bezpečnosti budou rozhodovat především Washington a Moskva.

(Kyncl, prvnizpravy.cz, repro: cnn)


Zdroje: 1. Reuters – Pentagon žádá Evropany o zmírnění rétoriky vůči Rusku; 2. Defense News – Americké výhrady k rétorice pobaltských spojenců; 3. Associated Press – Pentagon požaduje větší evropskou odpovědnost za obranu; 4. TVP World – Washington vyzývá Pobaltí ke zdrženlivosti vůči Rusku