Člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a publicista Vadim Petrov zveřejnil obsáhlý komentář k blížícímu se setkání Sudetoněmeckého landsmanšaftu na brněnském výstavišti. Podle něj českoněmecké vztahy žádný zásadní konflikt nepředstavují a byly politicky i historicky uzavřeny už dávno.

Připomíná Česko-německou deklaraci z roku 1997 i skutečnost, že vztahy obou zemí označuje za nejklidnější v moderní historii.

Právě proto podle něj část veřejnosti nerozumí tomu, proč se kolem sudetského sjezdu vytváří tak vyhrocená atmosféra. Petrov zároveň odmítá tvrzení, že nesouhlas s konáním sjezdu znamená nepřátelství vůči Němcům.

„Nemám proč se usmiřovat, necítím nenávist,“ napsal.

Podle něj usnesení Poslanecké sněmovny pouze říká, že část české politické reprezentace považuje konání sjezdu na českém území vzhledem k historickému kontextu za nevhodné a odmítá zpochybňování poválečného uspořádání.


Morální nadřazenost místo porozumění

Výraznou část komentáře věnuje Petrov rozdílu mezi generacemi. Tvrdí, že lidé vyrůstající krátce po válce vnímali sudetskou otázku jako uzavřenou historickou kapitolu, nikoli jako každodenní společenský konflikt.

„Naše generace problém odsunu vnímala jako historický fakt, dnešní generace ho vnímá jako symbolický příběh,“ uvedl.

Podle Petrova se z celé debaty stále častěji stává prostor pro demonstraci morální převahy. Místo snahy porozumět minulosti podle něj část veřejného prostoru využívá historická témata k vlastnímu sebepotvrzení.

„Liberální prostředí zaměňuje historickou reflexi za morální sebepotvrzení,“ míní Petrov.

Vedle sudetské otázky zmiňuje také válku na Ukrajině, klimatickou krizi nebo palestinský konflikt. Tvrdí, že podobná témata dnes často slouží hlavně jako prostředek veřejného vymezování a potvrzování vlastní hodnotové správnosti.

Média pracují hlavně s emocemi

Silně kritický je Petrov i vůči médiím a sociálním sítím. Podle něj nedokážou vytvářet historický kontext ani rovnováhu a místo toho pracují především s emocemi, viníky a obrazy obětí.

„Média a sociální sítě neumějí vytvářet historickou rovnováhu,“ napsal na sociální síti facebook Petrov. 


Petrov zároveň tvrdí, že část politiků i aktivistů podobné konflikty vědomě využívá k mobilizaci vlastních příznivců.

Domácí debatu označuje za prostředí posedlé hledáním „vnitřního nepřítele“. Vyjmenovává nálepky jako „kolaborant“, „proruský agent“, „fašista“ nebo „komunista“, které podle něj nahrazují normální politický spor.

Právě proto podle něj téma sudetského sjezdu působí tak silně. Nejde už jen o historii, ale také o současný střet hodnotových a politických táborů uvnitř české společnosti.

V závěru pak upozorňuje na atmosféru, která podle něj stále více lidí vede k opatrnosti a mlčení.

„Začíná být nemožné normálně nesouhlasit,“ uzavírá svůj komentář Vadim Petrov.